My tedy Valentýna neslavíme, myslím, že je to svátek spíš pro mladé, kteří rádi přejímají tyhle importované svátky. Ale o chvíli později, 8. března si občas docela ráda vzpomenu na oslavy MDŽ. Ta dětská přáníčka, která vyráběl syn ve školce, mám dodnes schovaná. Sem tam si je s láskou prohlížím. Mám ale i novější vzpomínky, jako třeba tuhle. Ta je stará jen pár let...
Počasí nebývá začátkem března většinou úplně jarní a v tom roce tenkrát zrovna na MDŽ zase nasněžilo a mě se vůbec nechtělo vyrazit na ranní procházku. Dědeček ráno byl, já jsem si ale řekla, že začnu s ranním okruhem asi až od dubna. Do té doby bych ale mohla aspoň jíst trochu zdravěji, i když to je těžký, když miluju chleba, housky, kaiserky... A buchty a koláče, velké nanuky, ach jo.
Ale pak vyšlo sluníčko, sníh roztál a už od odpoledne seděli „sousedi'', tedy naši mladí s dědečkem venku na lavici na sluníčku. A sluníčko hezky hřálo, po sněhu nebylo ani památky. Přišel i dědečkův kamarád a tak jsme to MDŽ pěkně oslavili.
Udělala jsem jim k té oslavě pár sýrových chlebíčků ze žitného chlebíku a na talířky „ruská vejce''. Teda dneska bych je tak radši nenazvala, dneska by to byla jen "obložená vejce". A snaše Petře ten semínkový chlebík, co jsem upekla, moc chutnal a tak jsem jí ho dala, i když jsem původně řekla, že na ní kašlu. Ovšem to bylo myšleno za předpokladu, že se o tom, že jsem ho pekla, nedozví. No a když už to věděla ... Budu si muset upéct nový.
Vzpomněla jsem si při tom i na oslavy MDŽ za totáče a na to, jak se slavilo v práci a jak jsme šly jednou z oslavy s kolegyní a kamarádkou Věruškou domů. Tehdy jsme ještě nebydleli na chalupě, ale ve městě a oni bydleli pár vchodů od nás. Cestou z kulturáku to bylo k nim blíž než k nám. A to jsem tehdy teda koukala, jakej byl Věrušky manžel Eman frajer. Věruška byla tak „znavená'', že ani nedokázala odemknout dole vchod, a tak zazvonila na zvonek a hlasem, ze kterého muselo Emčovi být jasné o co jde řekla „Emánku, já už nějak nemůžu, pojď si pro mě.'' A Eman přišel. No jo, to byl ukázkový manžel, bohužel už tu s náma není. „Čest jeho památce".
Tenkrát jsem si jenom představila, co by mi na to asi řekl ten můj. Já jsem vždycky věděla, že musím dojít sama...
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
