Můj tatínek jako svobodný (roč. 1917) používal k sázení brambor "mechanizaci" - tou byly dvě kravičky. Když se přiženil v roce 1945 do většího zemědělského stavení, tak už byli pomocníky k sázení brambor dva koně.
Když jsem se v roce 1967 vdala a za tři roky po svatbě jsme se přestěhovali do města, tak už byla jen menší zahrádka, která se dala lehce obdělávat. Ovšem jak mi přibývají léta a jsem už na to sama, tak jsem moc ráda, když mi občas někdo pomůže. Každý rok sázím i několik řádků brambor. Už dřív mi jednou za týden začal chodit nejmladší desetiletý vnuk ze školy a tak jsem si řekla, že by mohl být na tuto práci mým dobrým pomocníkem.
Přišel čas sázení - tak jsem překrájela naklíčené brambory a nachystala i motyku. Vnuk mi ale odpoledne říká: "Druhá babička a dědeček mají na sázení brambor traktor se sazečem." Já na to - oni mají víc polí, já jen malou zahrádku, a tak to budeme dělat po staru. Ty vždy vykopeš v řádku díru, já tam dám bramboru, na ni hlínu a tak to snad také zvládneme.
Ano, zvládli jsme to. Přišel čas sklizně. Vnuk přišel ze školy a já slavnostně: "Dnes budeme sklízet brambory."
Jeho odpověď: "Ale druhá babička s dědečkem na to mají traktor s vyorávačem." Zase opakuji, že oni mají hodně polí a já jen několik řádků brambor, takže zase jen a jen po staru.
"A jak?"
"Vezmeme zase tu motyku a vykopané brambory budeme dávat do kbelíku a pak do sklepa."
Víte, chtěla jsem to napsat jako "komický příběh" - jaký máme posun po mnoha a mnoha letech v pěstování brambor v naší rodině. Ale on je to spíš výchovný - je to ta nejlepší mezigenerační vzájemná pomoc.
Totiž, já v deseti letech už jsem tatínkovi při sázení brambor vodila koně nebo mi klisnu Adu zapřahal do vozu a já s ní jezdila při polních pracích sama. Proto jsem moc a moc ráda, když mi občas vnoučátka s něčím pomohou a při tom si vždy velmi dobře popovídáme. A oni tak také mají naprosto dokonalý digitální půst od chytrého telefonu a dobře si vyčistí hlavu. Ovšem když zase pro změnu potřebuji poradit s nějakou digitální novinkou já, tak mi to velmi rádi vysvětlí.
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Jitka Chodorová
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
