Žádost do několika DS už měla maminka podanou. Já jsem v té době ještě chodila do zaměstnání.

Do DS nás poprvé odvezla Eva, dobrá známá z domu, kde maminka bydlela. V recepci nás hezky přivítala milá paní. Mamince nabídla vozík a zeptala se jí: „Chcete se podívat, jak to u nás vypadá?“. „Ne,“ odpověděla maminka. S Evou jsme se na sebe překvapeně podívaly a rozesmály se. Maminku jsme přesvědčily, aby si domov prohlédla. Uvědomovaly jsme si, že je to pro ni hodně náročné. První dojem byl pro Evu a mne dobrý, maminka prostředí asi moc nevnímala. Nakonec podepsala všechny potřebné formuláře a odjely jsme. 

Následovalo smutné období. Pomáhala jsem mamince vybírat oblečení, které si vezme s sebou. Vešlo se do dvou kufrů. Později jsem jí ještě nějaké dovezla. Chvíle, kdy maminka navždy opouštěla svůj byt, v němž žila více než padesát let, se nedá zapomenout. Do DS ji odvezla opět Eva. Mamince jsem pomohla vybalit věci a chvíli s ní ještě poseděla. Na pokoji byla s jednou paní, s níž si časem docela dobře porozuměla. Jezdila jsem za ní pravidelně. Návštěvy přerušil covid, dvakrát byla v nemocnici v Krči.

Prostředí Domova pro seniory Háje se mi velmi líbilo. Vzdušné, příjemné barvy interiéru, pěkná knihovna, prostory pro společná setkávání, krásná, dobře udržovaná zahrada. V objektu se nacházelo také kadeřnictví, jehož služby maminka využívala. 

V domově si maminka zvykla celkem brzy. Z balkonku měla hezký výhled daleko do přírody.

Byla spokojena s péčí ošetřovatelek, jídlo jí chutnalo, ráda se účastnila různých aktivit. Ty byly skutečně pestré, zaměřené na udržování mentálních i fyzických schopností a dovedností klientů. Moc mě například překvapila keramická figurka ptáčka, kterou maminka vyrobila svýma třesoucíma se rukama.

Pracovníci DS pořádali pro své klienty také řadu akcí, v domově i mimo něj. Na mnohé zvali jejich rodinné příslušníky. Pamatuji si například na návštěvu manželky pana Jiřího Wintera Neprakty, spojenou s vernisáží jeho obrázků, nebo na vystoupení zpěváka Martina Maxy v zahradě objektu. Samozřejmostí byly vánoční jarmarky, doprovázené výstavou prací klientů domova. Své klienty vozili zaměstnanci DS také na procházku do nedalekého Milíčovské lesa. Jednou jsem si jeho část prošla sama.

Maminku moc potěšil výlet na Svatou Horu u Příbrami. Ta byla naše srdeční záležitost. Mnoho let jsme jezdily v létě ke známým do blízké vesničky a na Svatou Horu jsme chodily na poutě.

Domnívám se, že lepší péči než v Domově pro seniory Háje maminka mít nemohla. Zemřela tam v lednu roku 2021 ve věku 88 let.