Tak jsem jí pro tentokrát poslechla, vzala s sebou kluky, tedy Petra a našeho pejska a vyrazili jsme si obejít okolí kolem sídliště. Samozřejmě, že jsem si vzala s sebou foťák, nechat ho doma by byla opravdu hloupost. 

V těchto končinách jsem byla koncem ledna, kdy jsem splnila slib kachnám a odnesla jim chleba, což vyvolalo jakousi trapnou nevoli. No a naposledy v polovině února, když jsem šla z lékárny. To všechno je na mém profilu zdokumentováno. V lednu sněžilo a v únoru bylo sice docela hezky, ale jaro bylo ještě daleko. Květnové počasí už je o něčem jiném. Slunce příjemně hřeje, po modrém nebi se honí bílé mraky. Šli jsme kolem hřiště, které je nově upravené, přes most podél potoka. Pod mostem jsou posprejované zdi, když byly nové, byly hezké. Vandalové jsou všude, stranu za potokem někdo úplně zničil, tu po které jsme šli my jen trochu. Skoro všechny stromy se také převlékly do zelené, prošli jsme přes Baráčnickou ulici kolem Domu důchodců. Koupili jsme si u Vietnamce nanuky a pomalu se loudali zase zpátky. 

Skončili jsme opět podél potoka, neodolala jsem a šla jsem se podívat, jestli jsou ptáci ještě tam. Pár jich bylo, tedy kačenka jedna a několik kačerů, ostatní kačenky asi seděly na vejcích. Líbilo se mi jak bylo všechno hustě porostlé trávou a květinami, stromy byly už po odkvětu, ale husté koruny vypadaly také moc hezky. Petr s pejskem odešli domů a já jsem se kochala přírodou kolem. Vím, že to není nic světoborného jako jsou kopce, hory, hrady a další spousta možností. Mně tohle ke štěstí stačí, větší výlety nás teprve čekají. Musíme počkat, až bude auto po tech. kont.

Zvu vás na malou procházku zelenou přírodou, která má své kouzlo, zelená barva je skoro všude a třeba se vám to také zalíbí. Přeji pohodový konec jara a krásné léto.