TÉMĚŘ 50 % LIDÍ SE MINULÝ ROK POTÝKALO S DEPRESEMI A ÚZKOSTÍ

Podle průzkumu Eurobarometr, provedeného v červnu minulého roku, čelil téměř každý druhý člověk v EU za posledních 12 měsíců emocionálním nebo psychosociálním problémům, včetně pocitů deprese či úzkosti. Dle závěrů uvedeného průzkumu přitom procento lidí s duševními problémy neustále rapidně roste, a to již od pandemie covid-19, která všem výrazně ovlivnila život.

Průzkum Eurobarometr dále zmiňuje, že zhoršení duševního zdraví postihlo v posledních letech různé skupiny obyvatel, přičemž zvlášť zranitelné jsou osoby s nejistým zaměstnáním, mladí lidé a lidé trpící poruchami spojenými s užíváním drog. Podle údajů z roku 2022 vykazovalo až 27 % pracovníků stres, deprese nebo úzkost, což souvisí se špatnými pracovními podmínkami, nízkými platy a nejistotou zaměstnání. Téměř polovina mladých lidí v EU uvedla, že nemají dostatečný přístup k péči o duševní zdraví. Jedinci užívající drogy v 80 % navíc trpí dalšími psychickými problémy.

VELKÝ VLIV MÍVAJÍ ŽIVOTNÍ STYL I GENETIKA

Velký vliv na duševní zdraví mívá kromě genetických predispozic také životní styl, včetně výživy a příjmu klíčových živin, jako jsou vitaminy a minerální látky. „Hořčík je nezbytná minerální látka, která hraje důležitou roli nejen při regulaci nervové soustavy a zvládání stresu. Přispívá také ke snížení únavy a vyčerpání. Jeho nedostatek může vést k nervozitě, podrážděnosti, vyčerpanosti, problémům se spaním a dalším zdravotním problémům,“ vysvětluje odborná konzultantka BENU lékáren, PharmDr. Ivana Lánová. Dodává také, že podzimní období, kdy dochází ke zkracování dní a poklesu slunečního světla, může snížit hladinu vitaminu D, který je důležitý nejen pro správnou funkci imunitního systému, ale také pro udržení dobré nálady a pro prevenci únavy a depresí. Vitaminy skupiny B, především vitamin B1, B2, B3, B6, B7 a B12, mají pozitivní vliv na činnost nervové soustavy a psychickou pohodu.

Mezi hlavní důsledky zanedbané péče o duševní zdraví často patří deprese a úzkosti, ale může dojít také k bipolární poruše, anorexii či bulimii, schizofrenii a v nejhorším případě až sebevražedným myšlenkám.

Jak poznáte, že jste v chronickém stresu?

Snadno vás něco vykolejí? Trvá vám déle, než se uklidníte? Ovládáte emoce hůř než dříve? Vaše nervová soustava nejspíše přestala správně fungovat. Normálně totiž automaticky naběhnou procesy zklidnění do několika minut poté, co jsme zjistili, že nejsme bezprostředně ohroženi.

„V chronickém stresu se do úplného klidu dostat nedokážeme. Jsme neustále ve stavu nabuzení a očekáváme hrozby. Naše buňky jedou v režimu vysoké spotřeby energie a rychle se vyčerpávají. A po určité době přestanou mít schopnost regenerovat. Přepnou se do stavu stáří a onemocníme,“ vysvětluje Šárka Miková, autorka knihy Milovat nestačí.

Různé lidi stresují různé věci. Najdete se?
Některé dlouhodobé stresory jsou univerzální, např. trvalá péče o dlouhodobě nemocného blízkého člověka, existenciální nejistota, trauma z dětství aj. Existuje ale mnoho stresorů, které se naprosto liší u různých typů osobnosti (dle Teorie typů). Uvedené projevy jsou pouze příklady toho, jak rozdílné faktory mohou různým typům způsobovat nepříjemné pocity, potažmo stres.

1. Lidé, jejichž mozek je vrozeně nastaven na stabilitu a předvídatelnost, těžko snášejí nejistotu, která je však pro dnešní dobu typická. Proto se na nové situace dobře připravují – zjišťují informace, vyhodnocují rizika, dělají plány a jejich záložní verze. Pak je ale stresuje, když nestíhají své plány, protože z nich neumí slevit. Nebo když nastane něco, s čím nepočítali.

2. Oproti tomu lidé, jejichž mozek je nastaven na svobodu a bytí v přítomnosti, se tím, co bude a jak to dopadne, zvlášť nestresují. Spoléhají se na schopnost přečíst situaci v dané chvíli, přizpůsobit se jí a improvizovat. Stresuje je naopak prostředí, v němž převažují předem naplánované, velmi strukturované činnosti, jež nelze změnit a nejde před nimi utéct. Podobně je stresuje také nesvoboda – když nemají možnost volby a nemohou si dělat věci po svém.

3. Lidem s potřebou kompetentnosti a zdokonalování taky vadí, že o sobě nemohou rozhodovat, nejvíc je ale stresují pocity neschopnosti – když něco neumí, nezvládají nebo něco nevyšlo, protože to dobře nepromysleli. Ještě o něco horší pro ně ovšem je, když je někdo jiný za nekompetentní považuje a veřejně na to poukazuje.

4. Lidé s vrozenou potřebou harmonie vnímají jako ohrožující především narušení vztahové pohody. Dopředu se obávají, že druhému ublíží, když mu jen naznačí, co dělá špatně. Konflikty vidí v tom, co druzí považují za normální argumentační vyjasňování si názorů.

SLEDUJTE SVÉ OKOLÍ

Podzimní období a stres spojený s každodenním životem a prací mohou negativně ovlivňovat nejen naše vlastní duševní zdraví, ale i psychickou pohodu lidí kolem. Je důležité věnovat pozornost signálům, které mohou naznačovat, že někdo ve vašem okolí prochází těžkým obdobím, ať už jde o změny nálady, vyhýbání se kontaktu, zvýšenou únavu nebo výrazný úbytek energie. „Někdy může i malé gesto, naslouchání nebo nabídka pomoci zásadně ovlivnit to, jak se člověk cítí. Pokud vidíte, že někdo kolem vás potřebuje podporu a pomoc, nebojte se ho nasměrovat na odborníky. V dnešní době trpí duševním onemocněním 792 milionů lidí, přičemž pouhá 4 % psychiatrických pacientů chodí na terapie a řeší svůj stav se specialistou,“ zdůrazňuje PharmDr. Ivana Lánová.

Při péči o duševní zdraví jsou zvláště důležitými faktory dostatek spánku, pobyt na čerstvém vzduchu, pokud možno redukce stresu, zdravá a vyvážená strava a dostatek pohybu. I v dnešní uspěchané době je nutný kvalitní odpočinek a stanovení realistických cílů. S tím se pojí také trávení času tzv. off-line.