Někdy v druhé půlce 60. let jsem jezdil za příbuznými na Českomoravskou vysočinu a dělal si tam výlety. Jednou jsem přijel do malého městečka Jimramov. Jdu kolem prodejny potravin a tam ve výkladní skříni vidím vystavené řady lahví s tvrdým alkoholem a u toho nápis „Úkol nás všech“. Hned jsem to vyfotil.

O co šlo, to mi brzy do-šlo. Za socialismu se výkladní skříně musely zdobit různými politickými hesly a výkřiky o budování, o úspěšném plnění plánu, o nerozborné jednotě dělníků a rolníků, o výchově k uvědomělosti atd. atd. Takže vedoucí prodejen vzali úředně schválená hesla a urychleně je dávali do výkladů. V tomto případě dali viset na šňůrkách dva nápisy, které na sebe navazovaly. „Úkoly XIII. sjezdu KSČ splníme!“ A pod tím byl nápis: „Úkol nás všech“. Jenže ten horní nápis se utrhl a spadl dolů, kdežto ten druhý tam zůstal. Krása! (Jako úmysl by to bylo docela riskantní.)

Když jsem nechal vyvolat fotky, hned jsem tuhle i s negativem poslal do redakce Dikobrazu. Ten, jak mnozí víte, vycházel každý týden a měl rubriku „Život tropí hlouposti, my je fotografujeme“. Do té rubriky jsem to poslal a těšil se, že to určitě musí zveřejnit, takovou legraci! Byl jsem tak naivní a bezelstný, že mi vůbec nedošlo, že to nejen nezveřejní, ale že bych z toho ještě mohl mít oplétačky či dokonce vyloučení ze školy. Protože to byl jasný útok na socialistické zřízení a zesměšnění jejich velkého sjezdu. Naštěstí to neuveřejnili a možná dokonce někdo tiše učinil dobrý skutek, když fotku vyhodil a tak mne uchránil před nepříjemnostmi. Jen škoda, že jsem ji už zpátky nedostal. Byla by tu na čestném místě.

/1/ Pořádnou diskriminaci mužů předvádějí v Rychnově u Jablonce nad Nisou:

/2/ „Ještě jsme tady,“ chce se mi říci za desítky kdysi dávno zesnulých. Najdete v Turnově a ono zřejmě nebylo lepší řešení, než ten most:  

/3a 3b/ Jak si dobít mobil a co dělat při střetu s krkonošským medvědem se dozvíte na chatě Růžohorky nad Pecí pod Sněžkou:

/4/ Nejdřív jsem si myslel, že tam jsou lavičky. Ale pak jsem uviděl, že to je podobné záchodům, které jsme měli na vojně v roce 1972. Fotka je z náchodského zámku v nejmenovaném českém městě.

/5/ Značka je správná, ale co když je dopravní obsluhou auto? Tak kudy? (Nejsem si jistý, zda jsem tohle fotil v Tachově u náměstí.)

/6/ Nový Knín Starý Knín – u těchhle nápisů se vždycky dostávám do paniky, kde to vůbec jsem. Už dřív jsem vám možná předložil fotku tabulky názvu obce Čistá u Mladé Boleslavi, pod kterou je napsáno Stránka, protože tak se jmenuje osada té obce. Takže na tabuli čtete Čistá Stránka. Poetické, že?

/7/ „Houpání na vlastní nebezpečí“, to chápu. Ale proč činíte místo rodičů odpovědným to batole?

/8/ A taky jsem putoval přes Vru do Ru. Bylo to v Alpách severozápadně od italského Torina.   

/9/ Evropská unie poskytla peníze na krásnou obnovu kostelíka, který stojí na pobřeží na severní Krétě. Zdálky je hezký, ale vy se nepřiblížíte, protože tam je bytelný plot s ostnatým drátem. Pro jistotu už zčásti rezavým. Bud EU měla peníze na kostelík, ale už ne na obnovu jeho okolí, anebo se ty zbývající peníze kdesi… jaksi… nešťastnou náhodu … no jak bych to řekl?... odklonily.

/10/Věřili byste, že v této barabizně a za obrovským chroštím je skutečně Muzeum lázeňství? V Náchodě u bývalých lázní v Bělovsi si tím jsou jistí. A je to prosím čelný pohled od hlavní cesty ke schodišti.

/11/ Krásný nápis u záchodů v Barcetu, což je na trase z italské Parmy do Toskánska. Při otrockém překladu by to znamenalo „Muži vlevo, protože ženy jsou vždycky vpravo.“ To vlevo a vpravo je sice správně, ale „right“ neznamená nejen vpravo, ale také právo a dokonce pravdu. Takže dvojsmyslný název znamená: „Muži vlevo, protože ženy mají vždycky pravdu“.  

Titulní fotka je z pražského Smíchova – záchodová tvořivost nezná mezí.