Tak jsem se nemohla rozhodnout, zda psát, či nepsat. Je to pro mě velmi těžké, i s odstupem času. Jak už jsem se zmínila, můj muž si zlomil doma krček, nemohli ho operovat kvůli jiným vážným chorobám. Ležel více jak 3 měsíce v LDN, kam jsme za ním každodenně střídavě jezdili, nejčastěji já se synem, ale celá rodina se zapojila.
Když jsme tam byli poprvé, muž jen ležel se zavřenýma očima, každou chvíli zvedl hlavu a opět jí položil, oči neotevřel. Byli jsme z toho nešťastní, ale nic jsme dělat nemohli. Každou návštěvu jsme se o něj strachovali. On, velký bojovník, se pomalu zlepšoval. Protože ho již předtím doktoři dostali na nohy, byla tu jakási naděje, že by se to snad mohlo i tentokrát podařit, bylo to moje velké přání. Při jedné návštěvě jsme otevřeli dveře, muž byl na prvním lůžku, a usmíval se na nás můj muž, táta našich dětí, děda čtyř dospělých vnuků a pradědeček těch nejmenších v naší rodině. Byla to chvíle, na kterou jsem čekala a začala věřit v zázrak. Dá se říct, že to byl pro mě největší zážitek roku.
Jen doplním zbytek příběhu a omlouvám se za smutný konec v tomto svátečním času. Další pobyt byl střídavý, jednou bylo dobře, jednou bylo hůř. I tak jsem věřila v dobrý konec za jakýchkoliv podmínek. Když mi doktorka řekla, že už chodit nebude, tak jsem to přijala s pokorou a lítostí. Uvědomila jsem si, že ho stále velice miluji a chtěla mu posloužit. Přesto, že nám doktoři říkali, že to nezvládneme, tak jsme si ho vzali domů, syn zůstal doma a společně s rodinou dcery jsme se snažili o nemožné. Nevyhráli jsme, ač jsme se všichni snažili, vařily se vývary a dělalo se i nemožné, byl doma 14 dní a pomalu odcházel. Nakonec nám doktor řekl, abychom ho nechali převézt do nemocnice, kde třetí den zemřel. A to je zase ten nejhorší zážitek tohoto roku.
Svůj stav nebudu zde popisovat, ale chtěla bych poděkovat synovi a dceři, všem 4 vnukům a i těm malým za lásku k němu, u těch malých snad i nepochopitelnou. Zvláštní pochvalu bych dala partnerce jednoho z našich vnuků a mamince pravnoučat. Dle mého mínění je to nejlepší holka z naší rodiny.
Pláču, pláču sůl,
už je mně jen půl
kde najít mám
Tvoji lásku???
Pošlete odkaz na tento článek
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Ne, ještě vás letos nenecháme na portále i60 vydechnout. Máme pro…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Vánoce se nezadržitelně blíží a u nás by se neobešly bez…
Pohádky začínají obvykle „bylo – nebylo, za sedmero horami a…
Každý se těší na Vánoce. Já taky, přestože vím, že to bude stejný.…
Na pověry nevěřím a novoroční předsevzetí si nedávám. Letos jsem…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Jsem poutník. Letos mi bylo sedmdesát let. Pěšky se procházím po…
Když jsme kdysi stavěli dům, představovali jsme si, že se v něm…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
S odchodem do důchodu mi začal nový život. Po rozchodu s manželem…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že…
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Ministerstvo práce a sociáních věcí připravilo pod vedením Mariana…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři.…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %