Za svého života jsem jich měla samozřejmě víc, a to různého druhu, protože jsem povaha dobrodružná. Namátkou mne napadá, jak jsme se jednou coby mladé pubertální dívčiny s kamarádkou dohodly, že se sejdeme v jednu v noci na křižovatce našich ulic (kamarádka bydlela za rohem). Jak jsme se dohodly, tak jsme provedly.
Sešly jsme se a nevěděly, co dál... Původní záměr byl jít do parku, ale zas tak velké hrdinky jsme nebyly. Bály jsme se. A jak tam tak stojíme, najednou jede auto VB - Veřejné bezpečnosti. Jezdili pravidelně a v noci se hlídkovalo. Vyděsily jsme se, že nás chytí a odvezou k nim. Nevím, jak tenkrát na tom byla kamarádka, ale já měla pod oblečením pyžamo a doma jsem si nechala otevřené dveře od bytu.
Rozběhly jsme se přes trávník a po hlavě skočily do křoví parku.
Skrčené jsme tam vyděšeně pozorovaly hlídku VB. Odjeli, neviděli nás. Vyškrábaly jsme se z křoví a celé zmrzlé chladem radši pospíchaly domů. Vyběhla jsem schody do patra, vlítla do otevřených dveří a hupsla v pokojíku do postele. A najednou se v rohu od kamen ozval šramot. Někdo tam byl evidentně schovaný! Krve by se ve mně nedořezal!
Kouknu tam znova a ozvalo se mručení a škrábání a potom jsem uviděla dvě zelené oči. Oddychla jsem si...to sousedovic Micka hledala teplo, aby nemusela spát na schodech.
Marně jsem ji přesvědčovala, ať toho nechá, její drápky neustále škrábaly na plech u kamen. A tak jsem milou Micku vyhostila.
Tohle noční dobrodružství jsme už neopakovaly a Micky, která musela být tenkrát venku v zimě, mi je dodnes líto.
Pošlete odkaz na tento článek
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %