Jeho melodie doprovázely desítky filmů včetně známých večerníčků Pohádky z mechu a kapradí, O makové panence a motýlu Emanuelovi a Štaflík a Špagetka. Bohužel další krásné skladby už hudebník Jaroslav Celba nesloží. Zemřel ve středu ve věku 88 let. 

Především animované filmy

Během svého života vytvořil hudební doprovod ke čtyřiadvaceti snímkům včetně seriálů. Byl skladatelem, který se věnoval téměř výhradně filmu animovanému. Mezi nimi bylynapříklad snímky Drátovat, flikovat (1979), Supermyš (1980), Všehochlup (1980), Prak darebák (1982) a Had je mašinka (1986).

Vloni v červnu byl Celba Ochranným svazem autorským vyhlášen nejúspěšnějším domácím autorem v zahraničí v roce 2011. O pár měsíců dříve si v Náchodě spolu s ostatními připomněl památku Josefa Škvoreckého, který zemřel 3. ledna v 87 letech v Torontu. „Naše mládí jsme si zopakovali na každé straně románu Zbabělci,“ zavzpomínal tehdy Celba. „Dětinskou radost nám způsobovalo, když jsme se v jednotlivých postavách nacházeli.“ 

Kytarista ze Zbabělců

Zesnulý skladatel se narodil 26. prosince 1924 v obci Kramolna u Náchoda. Od mládí miloval jazz a stal se členem místní studentské kapely, kterou vedl jeho kamarád Josef Škvorecký. Celba se ostatně později stal předobrazem literární postavy, kytaristy Harýka, v jeho nejznámějším díle Zbabělci.

V roce 1949 byl Celba po vykonstruovaném obvinění zatčen a odvezen do nechvalně proslulého „domečku“ v Praze na Hradčanech, známé mučírny komunistické tajné policie. Označili ho za tajného agenta nepřátelských států a byl pro něj navržen trest smrti. Během soudního procesu však vešly ve známost zřejmé nesrovnalosti. Nakonec dostal dva roky, které si odpykal v Plzni na Borech a pak v uranových dolech v Jáchymově.

Jazz a pak osudové setkání

Po návratu z vězení se Jaroslav Celba usadil v Praze, kde studoval na Lidové škole umění. V uvolněných 60. letech se opět jako hudebník i skladatel věnoval jazzu. Poté, co se náhodou seznámil s výtvarníkem a animátorem Zdeňkem Smetanou, jím byl osloven ke spolupráci na animovaném filmu. Jmenoval se Jediná radost a byl to úkol vskutku osudový. Následovaly pak další snímky včetně zmíněných večerníčků.