Před pár dny mi přišel mail. To by nebylo nic divného, kdyby nebyl poslán až z daleké Brazílie, přímo z Ria de Janeiro.
Velmi mě to překvapilo, rozhodně tam nemám žádné příbuzné ani přátele. Ukázalo se však, že tam přece jenom alespoň jednoho, lépe řečeno jednu přítelkyni mám. Je to moje bývalá sousedka v domě, která se před rokem odstěhovala. Trochu jsme se spolu sblížily, byla to milá paní se synem, trochu mladší než já. Občas jsme se navštívily a povídaly si. Ona byla Ruska, ale do Čech přišla už dávno. Neptala jsem se, jak a proč si nás zvolila a ona vyprávěla o svém životě v Rusku. Pocházela ze Sibiře, město si už nepamatuji a rozhodně neměla lehký život. Vyprávěla o těžkých podmínkách v práci, pracovala v nějaké dílně s přísným režimem práce. Později se dostala do Moskvy, kde vystudovala odbornou školu technického zaměření.
Když přišla do Čech, živila se překladem do technických časopisů. Úplně dobře česky nemluvila, ale byla upovídaná a že je Ruska, bylo slyšet. Utrpěla těžký úraz, na přechodu jí srazil nedbalý řidič. Měla zlomenou pánev a půl roku nesměla vstát z postele. Chodila jsem ji navštěvovat a ona se svěřovala, že začala z nudy na posteli vymalovávat mandaly. Také mi jeden obrázek dala a pak zjistila, že ji malování baví. Byla vytrvalá a po čase se vrátila i do turistického oddílu, kam dříve chodila. Její syn se věnoval hudbě a byl úspěšný i v zahraničí. Ona začala s opravdovým malováním na plátno a ve svých 70 letech měla první výstavu obrazů v městské knihovně. Byla jsem pozvaná na vernisáž a bylo to moc pěkné.
Bohužel, politická situace v současné době jí jako Rusce moc nepřála a její syn se v zahraničí dobře uchytil, založil hudební skupinu a vydělal dost peněz. Psala, že syn koupil v Riu dům, kam se s ní odstěhoval. Ona tam má ateliér. Dokonce se učí i portugalsky. Poslala mi fotografie ze své výstavy v novém domově, její obrazy jsou opravdu hezké a moderní. Také se prý dobře prodávají.
Přeji ji úspěch v její tvorbě i v novém životě.
Píši o tom, protože člověk nikdy neví, co ho zaujme ve stáří a čím se může i proslavit. Její osud je velmi zajímavý a překvapivý.
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Redakce
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Redakce
Ozvala se mi kamarádka z dětství. Neviděly jsme se už hezkou řádku…
Dělá mi radost dávat lidi dohromady. Hlavně ty, které k sobě…
„Nešla bys se mnou na koncert?“ ozvala se po krátkem pozdravení…
Na půdě u dědečka jsem našla deštník po pradědovi. Byl starý,…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
