Dominantou města je zámek, kde žil například slavný dánský hvězdář Tycho Brahe. Začátkem února 1600 za Tychonem Brahe přijel další známý učenec Johannes Kepler. V 19. století na zámku působil v rodině Thunů jako učitel hudby i Bedřich Smetana. V Benátkách se ovšem také narodil v roce 1890 Jaroslav Vancl, český podnikatel, vynálezce a výrobce kovových stavebnic Inventor a Merkur. Proto ta zmínka v nadpisu článku.

Na půldenní výlet lze využít Pražskou integrovanou dopravu, a sice autobus 315, který jezdí z Černého Mostu na konečné metra linky B ve všední dny nejméně každou hodinu do stanice Benátky nad Jizerou – autobusové nádraží. Jízda trvá necelých 30 minut. Nicméně v současnosti probíhá v Benátkách největší dopravní investice za poslední desetiletí v ulicích Pražská, Bratří Bendů a Na Burse (kromě opravy povrchu komunikace též rozsáhlá výměna, přeložky a rekonstrukce podzemních sítí, zejména vodovodů, kanalizace a kabeláže), a tak je stanice přesunuta z autobusového nádraží do areálu společnosti Truckcenter Benátky s.r.o. na adrese Boženy Němcové 768. Do centra města však návštěvníka dovedou ukazatele. Jde se ulicí Pražskou a prochází se klasickým sídlištěm z doby socialismu.

Seznam kulturních památek v Benátkách lze nalézt na odkazu zde.

První památkou, na kterou narazíme v místě probíhající dopravní investice a rozkopaných ulic, je římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách v areálu hřbitova na křižovatce ulic Bratří Bendů a U kostela.  Přestože původní kostel přečkal husitské nepokoje i dobu třicetileté války relativně bez úhony, byl dlouhodobě zanedbáván a chátral až do roku 1761, kdy se zřítil. Nový zděný kostel v jednoduchém rokokovém slohu byl postaven v letech 1761 až 1764. Ze stejného období pochází také rokoková hřbitovní kaple, někdejší márnice.

Uděláme-li si malou zacházku a pokračujeme ještě dále ulicí Pražská, čp. 227/93 je budova původní starobenátecké radnice postavená roku 1908 v tehdy módním secesním slohu. Mimo úřadoven samosprávy zde našel nové sídlo i starobenátecký poštovní úřad. Když se po sloučení Starých a Nových Benátek staly úřadovny zbytečnými, využívala je pro své účely škola, později celá budova sloužila jako sídlo Domu dětí a mládeže. V současnosti se celá budova vrátila k účelu základní školy. V roce 2022 pak bylo za spolufinancování Evropskou unií dostavěno pravé křídlo školy, překvapivě ve stejném slohu. Letopočet je uveden ve štítu dostavby. Porovnání před a po dostavbě ukazují obrázky (stav před dostavbou je převzat z odkazu https://pamatky.benatky.cz/starobenatecka-radnice-dum).

Pak se vrátíme zpět a vydáme se po hlavní třídě Osvobozených politických vězňů na most přes Jizeru. Na pravé straně v dáli lze vidět jez a malou vodní elektrárnu. Tu uvidíme ještě lépe, až po přejití mostu zabočíme doprava do ulice Podolecká a po pár metrech hned doleva, abychom se dostali po zahnutí doprava na příjemné stoupání ulici Smetanova až na Husovo náměstí místo prudkého stoupání po schodech (touto cestou po schodech dolů půjdeme zpět).

Uprostřed Husova náměstí stojí barokní stavba čtvercového půdorysu, kaple Rodiny Kristovy (Familae Christi) někdy též zvaná kaple Přátelství Kristova. Církevním účelům, pro které byla vystavěna, sloužila do roku 1783 kdy patentem Josefa II. byla zrušena. V roce 1794 ji zakoupil primas města, majitel domu čp. 77, Ludvík Ferdinand Černý ve veřejné dražbě, a protože po požáru radnice v roce 1769 nemělo město vlastní úřední budovu, věnoval ji magistrátu. Takto adaptovaná kaple sloužila městu plných sto let do doby, kdy se městský úřad přestěhoval do nové budovy. Opuštěné místnosti druhého patra byly pronajaty Občanské záložně, která zde našla své sídlo do roku 1905. V přízemní místnosti byla zřízena strážnice a veřejná váha. V dalších letech zde byly skautské klubovny, nyní slouží potřebám místní Církve československé husitské. Krychlovitá podoba kaple a nízká jehlancovitá střecha zakončená osmibokou věžičkou se podobá oblíbeným mlýnkům na kávu, a proto se dodnes s oblibou nazývá „kafemlejnek“. Na kapli navazuje objekt bývalé studny, která byla pro ochranu před znečištěním a poškozením čerpacího zařízení v roce 1880 obestavěna a stylově přizpůsobena radnici. Tu zase místní přezdívají na „cukrpiksla“ (pohled na Husovo náměstí je na úvodním obrázku k článku).

Dále jsou na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého v místech, kde stával městský pranýř, a moderní kašna podle Tychonova planetárního systému zhotovená podle návrhu Ing. Pavla Mudruňky a realizovaná v letech 2009 až 2010. Mudruňka je mimochodem autorem návrhu rekonstrukce celého Husova náměstí.

Po obvodu náměstí jsou měšťanské domy. Dům čp. 60 je prvním peněžním ústavem založeným v Nových Benátkách - Výpomocná a záložní kasa, později přejmenovaná na Občanskou záložnu. K její stavbě se přikročilo v červnu 1905 a první schůze představenstva a výboru se konala v nové reprezentační budově 31. prosince 1905. Vlevo od záložny se nachází Dům U ryby, čp. 59, který patří k nejkrásnějším měšťanským domům Husova náměstí. Postaven byl kolem roku 1720 primasem Františkem Antonínem Rebensteicherem ve slohu doznívající renesance s prvky nastupujícího baroka s klenutým podloubím v přízemí. Nad střešním štítem jsou tři sochy - uprostřed Madona s děťátkem, napravo sv. Florián, nalevo sv. Jeroným. Rohový Krohův Okresní dům má čp. 41. Nové Benátky byly od roku 1865 sídlem okresní samosprávy a pro potřeby tohoto významného úřadu neměly odpovídající budovu. Ve vyhlášené anonymní soutěži v roce 1925 první cenu a odměnu 10 tisíc korun získal návrh č. 9 pod anonymní značkou Obdélník. Po otevření obálky se zjistilo, že autorem je dvaatřicetiletý architekt dr. ing. Jiří Kroha. Přes své mládí nešlo o umělce neznámého. V té době měl za sebou již řadu významných projektů v Mladé Boleslavi, Kosmonosech, ale i v Kralupech a v Kutné Hoře. V moderní budově své sídlo našly kanceláře okresního úřadu, pošta, muzeum, obchody a byty. V roce 2014 jako výraz vděku a trvalé úcty byla v budově otevřena pamětní síň Jiřího Krohy, V nice domu čp. 76 je pak umístěná socha Panny Marie s Ježíškem.

Dům čp. 87 je Sokolovna, jejíž slavnostní otevření se konalo 24. srpna 1907 za účasti pěveckého sboru pražského Sokola.

Z náměstí zahneme u Krohova Okresního domu a podél dlouhé budovy základní školy dojdeme hlavní bránou do zámeckého areálu. Nejstarší část zámku pochází z doby kolem roku 1526. Roku 1599 panství včetně zámku zakoupil od pánů z Donína císař Rudolf II. Právě za něho pobýval na zámku rok Tycho Brahe, V roce 1920 koupilo zámek město. Nyní v zámku sídlí městský úřad, kanceláře zde má také společnost odpadového hospodářství – AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Ve 2. patře je expozice Muzeum Benátecka a depozitární prostory pobočky Okresního muzea Mladá Boleslav. Další muzejní expozice – soukromé muzeum hraček pana Jiřího Fialy – je v přízemí zámku. Nádvoří zámku zdobí psaníčková sgrafita. V zámeckém sklepení, do něhož se vchází z nádvoří zámku širokým schodištěm, je lapidárium soch, jak ze zámeckého parku tak i z ostatních částí města, kterým hrozilo povětrnostními vlivy zničení. V zámeckém areálu se nachází též kostel Narození Panny Marie založený Janem z Dražic a vysvěcený 25. února 1349, nejstarší budova, která je svědkem založení města Nových Benátek. Za mírný poplatek lze vystoupat na jeho ochoz.

Vstupné do Muzea Benátecka je 50 Kč pro seniora 65+ a 80 Kč pro dospělého. Expozice začíná informacemi o fauně a flóře v benáteckém regionu, další část je věnována pánům z Dražic – významné šlechtické rodině, která stála u samotného počátku Benátek. Expozice Tycho Brahe a Benátky připomíná osobnost dánského astronoma a fyzika a též bývalého obyvatele zámku. Lze projít místy, kde tvořil svá slavná díla a teorie, a najít zde rovněž Tychonem vyměřený Benátecký poledník. Vystavena je i kopie jeho náhrobku z Týnského chrámu v Praze.

Pamětní síň zde nemá pouze skladatel Bedřich Smetana (pamětní desku má též nad vchodem do zámku), který na zámku jako mladý hudebník pobýval v letech 1844 až 1847 za hraběte Felixe Leopolda z Thunu a Hohensteinuale, ale má ji zde i početná, hudebně založená rodina Bendů. Rod Bendů je považován za nejhudebnější rod v Evropě. Dlouho byl za nejhudebnější považován rod Bachů, který ale počtem hudebních skladatelů a hudebníků byl Bendy předstižen (www.benatky.cz/mesto/historie-mesta/rod-bendu/). Jedna z expozic se pak soustředí na Jana z Werthu, který se významnou měrou zasloužil o barokní přestavbu zámku.

A na závěr „třešnička na dortu“ na zámku – dlouhodobá výstava modelů ze stavebnice Merkur, která odkazuje na dalšího slavného benáteckého rodáka Jaroslava Vancla (více na https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Vancl). Merkur je česká stavebnice, která se prodává již od poloviny dvacátých let 20. století. Lze z ní sestavit různé modely, silniční i kolejová vozidla, jeřáby a další konstrukce. Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů s roztečí 1 cm. Tyto dílky se spojují šroubky a matičkami. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola atd. Historii vzniku stavebnice si lze přečíst na odkazu https://cs.wikipedia.org/wiki/Merkur_(stavebnice). V tomto roce slaví stavebnice Merkur 100 let od svého vzniku a za tím účelem budou probíhat od 18. do 20. září 2025 oslavy v Polici nad Metují, kde sídlí Muzeum stavebnice Merkur (program oslav viz www.merkurpolice.cz). Historii novodobé záchrany výroby stavebnic Merkur po roce 1990 díky aktivitě ing. Jaromíra Kříže si lze přečíst na odkazu www.merkurpolice.cz/index.php/o-nas/historie.

Sám za sebe mohu říci, že stavebnice Merkur byla mojí nejoblíbenější hračkou v dětství a nejkrásnějším vánočním dárkem byla vždy krabice Merkur s dalšími díly k základní sestavě. Tedy i tato výstava na zámku v Benátkách může být impulsem pro ty, kteří si chtějí tyto časy připomenout či tam vyrazit s vnoučaty. Jinak lákadlem mohou být také Zámecké slavnosti, které se uskuteční na nádvoří zámku 30. srpna 2025 od 15 hodin až do půlnoci. Během nich budou též zpřístupněny některé prohlídky zdarma – viz odkaz https://fajnvylety.cz/akce/navstivte-zamecke-slavnosti-v-benatkach-nad-jizerou.

Další využité zdroje:

www.benatky.cz/mesto/

https://pamatky.benatky.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Benátky_nad_Jizerou