Snívala som odjakživa, dokázala som si predstaviť situáciu, krajinu, primyslela som si zaujímavé postavy. Snívala som o tom, kde budem o päť, o desať rokov. Chvíľu som si tam so svojimi myšlienkami pobudla lietala a dúfala.
Intenzívne som sa povzbudzovala sama seba: „Snívaj, dúfaj, lietaj!“ Krásny pocit. Ibaže človek mieni a život mení. Skončila som strednú školu, splnil sa mi jeden sen. Ihneď po maturite som nastúpila ako zdravotná sestra na interné oddelenie. V tom roku bol nedostatok sestričiek, nevadilo mi, že som sa musela vzdať posledných prázdnin. Viac som bola sklamaná z toho, že som z vážnych rodinných dôvodom nemohla pokračovať v štúdiu na vysokej škole, hoci som bola na štúdium prijatá. Nemohla som sama rozhodnúť o svojom budúcom živote.
Prvého septembra som bola po nočnej zmene, ja na ceste domov a vedľa mňa deti, študenti, ktorí nastupovali prvý deň do školy. Veselo si vykračovali, džavotali a mne tiekli po tvári horúce slzy, môj sen sa rozplynul. Nebola som študentkou, bola som zamestnankyňou nemocnice, ibaže svojho sna som sa nehodlala vzdať.
Prešiel rok, stretla som muža, s ktorým som si rozumela, a ktorý ma v mojom sne podporoval. Ibaže opäť človek mieni život mení. Krátko po uzavretí manželstva som otehotnela. Rodina bola pre mňa dôležitá, dostala prednosť pred plnením sna. Boli však iné sny, ktoré sa mi darilo naplniť, napriek tomu ma nahlodávala túžba pokračovať v štúdiu na vysokej škole.
Hovorí sa, že človek by mal byť vždy pripravený a ja som chcela byť pripravená. Na Slovensku bolo v tom čase vysokoškolské štúdium iba pre učiteľky zdravotníckych škôl, ale ja som mala záujem o manažment ošetrovateľstva. Už som v pozícii manažérky bola. Prišiel deň „D“ a ja som bola doporučená MZ SR na štúdium – Praha, Univerzita Karlovu, FF, kde Slovensko dostalo možnosť naplniť niekoľko miest. Bola som nesmierne šťastná, že som bola jednou z piatich sestier zo Slovenska. A tak sa začal plniť môj veľký sen. Účinne mi pomáhal a podporoval ma manžel.
Možno si položíte otázku, či ide o „letné snívanie“. Myslím, že áno, hoci to bol sen z minulého storočia. Vtedy bol s letom spojený môj nástup do prvého zamestnania, kedy som bojovala medzi splnením sna a reálnym životom. Nakoniec s letom bola spojená aj moja promócia a následne letná dovolenka v Španielsku, ktorú som dostala za odmenu. Cesta k splneniu môjho sna nebola jednoduchá, navyše každý semester som niekoľko krát precestovala tam a späť 527 km, čo bola vzdialenosť medzi mojim bydliskom a VŠ. Verte, cestovala som rada, na to obdobie mám iba tie najkrajšie spomienky.
Sny sa plnia, nenechajme nič na náhodu a nezabudnime sa za každý splnený sen poďakovať. Ak sa sen neplní? Spomeňme si na myšlienku:
„Neplač, keď sa tvoje sny rozbijú na črepy. Veď črepy sú šťastie.“ John Lennon
Pošlete odkaz na tento článek
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %