"Tak nám zabili Ferdinanda," řekla přesně před více než sto lety paní Müllerová Josefu Švejkovi. Nikdo tehdy netušil, jaké hrůzy tento čin způsobí. Atentát byl použit jako záminka k rozpoutání krvavé války o moc a nová území zúčastněných impérií. Známá vzhláška císaře Františka Josefa I. "Mým národům", která povolávala všechny schopné muže do nelidské války, byla zároveň úmrtním oznámením pro milion lidí, a dalším deseti milionům způsobila těžká zranění, která z nich učilnila doživotní mrzáky.
Mezi ty prvně jmenované patřil i můj strýc, který také narukoval a doslova položil život za tyto zájmy. Nedávno jsem se probírala starými fotografiemi svých příbuzných, kteří již dávno odešli, a tak se mi dostaly do rukou i památky mé matky, jež celý život uchovávala vzpomínku na svého staršího bratra. Ten padl v 1.světové válce, a proto jsem ho nikdy nepoznala. Zachovala se jen jediná fotografie před jeho odchodem na frontu a korespondence z války, kterou posílal svým rodičům, ke kterým měl velký citový vztah, jak je oslovuje, jak jim dojemně líčí svůj těžký život na frontě a nezapomíná ani na své mladší sourozence a přátele doma. Prosí, aby mu poslali na frontu chleba, trochu mouky, aby si uvařil nějaké jídlo. Popisuje jim svůj život na frontě. Bylo zřejmé, jak se měl on i ostatní vojíni zle, trpěli hladem, zimou, těžkou nesmyslnou prací a to vše "za císaře pána a jeho rodinu". Neubránila jsem se slzám při této četbě.
Byl to mladý, zdravý a hezký mladík, když odcházel, a vrátil se v sanitním vlaku domů jen zemřít po těžkém zranění šrapnelem. Zemřel po pár dnech, dva dny před vyhlášením Československé republiky, 26.října 1918. Ani radost z nového státu mu nebyla dopřána. Ráda bych proto při letošním státním svátku 28. října vzpomněla nejen svého strýce, ale všechny podobně postižené české vojáky, kteří padli v nesmyslné válce za cizí zájmy, protože i dnes umírají muži na celém světě za zájmy, které nikdo rozumný ani nechápe.
Jedinou vzpomínkou na strýce je jeho jméno na pomníku v rodném městě Kouřimi. Jmenoval se Josef Pála, narozen 1898 v Kouřimi.
24. 9. 2014
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Vladislava Dejmková
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
