Ministerstvo práce a sociálních věcí zásadně odmítá tvrzení, že v posledních letech nedošlo k žádnému zlepšení života lidí se zdravotním postižením. Naopak – vláda v tomto období přijala řadu opatření, která přímo posílila podporu této skupiny obyvatel a zaměřila se především na ty, kteří nejvíce potřebují pomoc.

„Naším cílem je, aby lidé se zdravotním postižením měli co největší míru podpory, mohli žít důstojně v domácím prostředí a měli přístup k práci i volnočasovým aktivitám. Proto jsme v tomto volebním období realizovali kroky, které jsou v českém kontextu bezprecedentní – od zvýšení příspěvků a posílení terénních služeb až po podporu zaměstnávání a parasportu,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

V předvolebním dokumentu NRZP ČR zazněla teze, že „nedošlo prakticky k žádnému zlepšení“. Tento závěr je tendenční a neodpovídá skutečnosti. Vláda v uplynulém období zvýšila příspěvek na péči (2024 ve stupních II–IV včetně vyšší částky pro domácí péči, od 1. ledna 2026 i ve stupních I–II), znovu upřednostnila domácí péči a zakotvila přednost terénních a ambulantních služeb před pobytovými, včetně jasné definice komunitních služeb.

Nově byla vymezena „pečující osoba“ a posílena bezplatná poradenská a tréninková podpora pečujících. Úpravy úhrad reagovaly na růst nákladů a zavedly ochranné pravidlo pro osoby s vysokou potřebou péče; zároveň byly vyhlášeny mimořádné dotace na osobní asistenci v domácím prostředí. Rozšířil se okruh osob s nárokem na zvláštní pomůcky, zvýšil se příspěvek na mobilitu a navýšily se limity u klíčových kompenzačních pomůcek.

V oblasti zaměstnávání byly zavedeny slevy na pojistném pro zkrácené úvazky, vznikl rámec pro integrační sociální podniky a byla modernizována pravidla chráněného trhu práce tak, aby více motivovala ke skutečné integraci. Součástí změn je také systematická podpora parasportu prostřednictvím nového resortního centra. Celkově došlo k posílení dostupnosti podpory v místě, kde lidé žijí, k lepší ochraně pečujících rodin a k rozšíření praktické pomoci pro osoby se zdravotním postižením.

Valorizace invalidních důchodů

Současná vláda od svého nástupu schválila sedm nařízení vlády, která prováděla zvýšení důchodů. Od roku 2022 proběhla tři mimořádná a čtyři řádná zvýšení (včetně ledna 2026). Díky tomu zůstala reálná hodnota důchodů zachována a v roce 2026 by měla překonat dosavadní maximum z roku 2021.

Invalidní důchody se počítají podle stejných pravidel jako důchody starobní. Liší se především tím, že invalidita může nastat kdykoli během pracovního života, a proto zákon stanovuje mírnější podmínky potřebné doby pojištění.

Zvýšení příspěvku na péči

Příspěvek na péči byl v tomto volebním období dvakrát zvýšen a vláda posílila zejména podporu lidí s nejvyšší potřebou péče. Od července 2024 došlo ke zvýšení příspěvku ve stupních II, III a IV; ve stupni IV byla zavedena vyšší částka pro domácí prostředí – u dospělých z 19 200 Kč na 27 000 Kč měsíčně. Od 1. ledna 2026 se příspěvek zvýší také ve stupni I a II.

Měsíční výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let:

Rozšíření dávek a dostupnosti pomůcek

Významně byly rozšířeny také další dávky pro osoby se zdravotním postižením. Novely rozšířily okruh osob s nárokem na příspěvek na zvláštní pomůcku (mj. těžká demence, vybrané formy PAS s vážnými projevy). Příspěvek na mobilitu byl navýšen z 500 Kč na 900 Kč měsíčně; pro osoby využívající domácí oxygenoterapii či plicní ventilaci činí 2 900 Kč měsíčně. Zároveň se zvýšila maximální výše příspěvku na svislou zdvihací plošinu na 500 000 Kč a příspěvek na motorové vozidlo o 85 000 Kč.

Dostupnost a kvalita sociálních služeb: přednost komunitních řešení

Uplynulé období přineslo posun v dostupnosti podpory v místě, kde lidé žijí. Většina příjemců příspěvku na péči využívá domácí péči; MPSV dlouhodobě preferuje terénní a ambulantní služby, které udržují lidi v jejich přirozeném prostředí a jsou šetrnější k rodinám i veřejným rozpočtům.

Novela zákona o sociálních službách zavedla zásadu přednosti terénních a ambulantních služeb před pobytovými a jasně definovala služby komunitního charakteru včetně kapacitních limitů a požadavků na umístění v běžné zástavbě. Nové investice cílí primárně na menší komunitní kapacity (domácnosti běžného typu pro 6/12/18 osob dle míry podpory) a na rozvoj osobní asistence, odlehčovacích služeb, sdílené péče a poradenské podpory.

Podpora pečujících osob

Nově je jasně vymezena „pečující osoba“ a sociální služby mají povinnost poskytovat pečujícím zdarma základní poradenství a nácvik dovedností (manipulace, hygiena, pomůcky). Posiluje to podporu rodin pečujících doma.

U dlouhodobého ošetřovného byly zlepšeny některé podmínky. Nově je nárok i u osob v paliativní péči a nevyžaduje se u nich podmínky minimální hospitalizace. Ošetřující lékař také může ve všech situacích o potřebě dlouhodobé péče rozhodnout i zpětně.

Byla zrušena podmínka společného trvalého bydliště pro druha a družku (stačí čestné prohlášení) a už není potřeba souhlas ošetřované osoby s péčí. Pojištěnec může čerpat dlouhodobé ošetřovné dříve než po 12 měsících, pokud se jedná o jinou ošetřovanou osobu, než v předchozím případě péče.

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno k poskytování dlouhodobé péče při splnění podmínek nároku na dávku; od 1. června 2025 už zaměstnavatel nemůže toto volno odmítnout.

Finanční dostupnost služeb: ochranná pravidla a mimořádné dotace

Úpravy maximálních úhrad za sociální služby reagovaly na mimořádný růst nákladů (energie, inflace) zejména na začátku období. Zároveň byla zavedena ochranná pravidla pro osoby s vysokou potřebou péče – u klientů, kteří potřebují péči nad 80 hodin měsíčně u vybraných služeb, se úhrada nenavyšuje. Pro osoby s velmi vysokou potřebou podpory byly navíc vyhlašovány mimořádné dotační tituly (2023–2024) k zajištění osobní asistence ve vysokých rozsazích péče v domácím prostředí.

Podpora zaměstnávání – zkrácené úvazky

MPSV motivuje zaměstnavatele k férovému zaměstnávání osob se znevýhodněním prostřednictvím slevy na pojistném pro zkrácené úvazky. Jen za srpen 2025 ji využilo 22 507 zaměstnavatelů na 86 926 zaměstnanců; mezi nimi je přes 8 000 osob se zdravotním postižením mimo chráněný trh a také pečující osoby. Zaměstnavatelé v průměru ušetří na sociálním pojistném za jednoho zaměstnance na částečný úvazek 1 260 Kč měsíčně.

Integrační sociální podniky a modernizace chráněného trhu práce

Nový zákon o integračních sociálních podnicích (ISP) systémově podporuje zaměstnávání lidí se specifickými potřebami (mj. OZP, lidé po výkonu trestu, osoby bez přístřeší, dlouhodobě nezaměstnaní). ISP získají lepší podmínky při veřejných zakázkách, možnost dodávat náhradní plnění, příspěvky na náklady spojené se zaměstnáváním a motivační příspěvek za úspěšnou integraci na otevřený trh práce.

Současně byly zpřesněny pravidla na chráněném trhu práce (stropy u provozní složky příspěvku, vyloučení nákladů mezi propojenými osobami, přesnější definice uznatelných nákladů, odstupňování odvodu při plnění povinného podílu) – cílem je podpora skutečné integrace, nikoli formální plnění.

Parasport: profesionální zázemí pro paralympioniky

Parasport v ČR se posouvá na novou úroveň. Pod MPSV vzniklo specializované resortní sportovní centrum, které zajišťuje organizační, personální i finanční podporu pro vrcholové sportovce s handicapem a vytváří stabilní podmínky pro přípravu současných i budoucích paralympioniků.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí