Maloobchodem napříč Evropou zmítá jeden potravinový skandál za druhým. Potravinářské inspekce přicházejí se zprávami, že se ze záměrného zaměňování potravin stává výnosný obchod. Nejde o podomní prodej, ale o tuny závadného zboží a závratné zisky. Začalo to koninou, pokračuje vepřovým či falešnými bio vejci. Konina se našla v českých salámech.

Kontrola nefunguje

Přestože řada firem v řetězci deklaruje platné certifikáty bezpečnosti potravin, nefunguje v mnoha případech jejich prosazování do praxe a důsledná kontrola. Míní to zástupci United Registrar of Systems Czech (URS Czech), nadnárodní společnosti, zabývající se certifikací mezinárodních podnikových standardů, se zastoupením v Česku.

Podle auditorů z URS Czech by měly přitvrdit kontroly navzdory nelibosti firem a sankce za falšování značení zboží by se měly zpřísnit. Jen tak potravinové skandály v Evropě zmírní intenzitu.

„Velmi slabým článkem je systém prosazování a kontroly. Tím myslím formální rozdělení odpovědnosti mezi útvary kontroly a nedostatek vzájemné spolupráce. Z těchto důvodů je každodenní realitou pochybná důslednost při výkladu pravidel zaručujících, že jsou potraviny skutečně bezpečné a obsahují látky, které jsou uvedeny na obale,“ říká Petr Maličovský, generální ředitel URS Czech. Porušení bezpečnosti potravin je pak výsledkem čiré nedbalosti, při níž dochází ke klamání spotřebitele.

Chce to přísnější sankce

Petr Maličovský z URS Czech se shoduje s názorem Výboru pro životní prostředí a bezpečnost potravin Evropského parlamentu (ENVI) podle kterého je nutné zpřísnit sankce za falšování značení zboží s tím, že podvody se značením zboží a s jeho složením se musí stát trestným činem. 

„Mne pochybení jako zákazníka nemusí zajímat. Chci vědět, zda bezděčně nejím koninu. Je tedy potřeba lépe uplatňovat stávající pravidla, jasněji značit potraviny a provádět více kontrol. Současná legislativa může být sebelepší, ale pokud nebude právo vymáháno a viníci tvrdě trestáni, je legislativa sama o sobě k ničemu,“ míní Maličovský.

Realita je však opačná. Počet inspekcí se snižuje, kontroly jsou často ohlašovány předem, pravomoci kontrolních orgánů jsou omezovány nebo inspekce prováděné průmyslem bez následné kontroly ze strany státního dozoru. Spotřebitelé pak nejsou chráněni tak, jak by měli být.