Místo posledního odpočinku pro nejlepší přátele člověka
Hořící svíčky, naleštěné náhrobní kameny a s péčí naaranžované květiny: hroby na vídeňském zvířecím hřbitově se od těch lidských skoro v ničem neliší. Jen jména na náhrobcích napovídají, že jde o místo posledního odpočinku pro nejrůznější domácí mazlíčky: kočky, psy nebo třeba i myši. Mnozí návštěvníci si určitě řeknou, že by bylo hezké, kdyby se jednou někdo o jejich hrob staral stejně pečlivě, jako se majitelé starají o hroby svých mrtvých zvířat.
Za slunečného podvečera se na hřbitově v Simmeringu koná pohřeb: zúčastní se ho více než desítka „pozůstalých“, které často doprovázejí jejich domácí čtvernožci. Smuteční rozloučení má na programu vystoupení hřbitovních zpěváků a projev řečníka.
„Zvířata jsou nejlepším přítelem člověka. A hřbitovy jsou víc než jen místem, kde je možné je pochovat,“ míní Markus Pinter, ředitel vídeňských hřbitovů. To se ukázalo i po otevření prvního hřbitova pro zvířata v roce 2011. Zájem o něj totiž stále stoupá. Nejde přitom jen o to, aby se člověk mohl s domácím mazlíčkem důstojně rozloučit, ale také o to, aby měl místo, kam na něj může chodit zavzpomínat.
Jeden pán sem chodí prakticky denně, aby chvíli postál u hrobu svého pekinéze Rockyho. Ti dva byli v letech 1995 až 2012 nerozluční. Zavzpomínat na oblíbenou kočku Kitty, zapálit jí svíčku a popovídat si s dalšími „osiřelými“ majiteli zvířat chodí i trojice žen, která je přesvědčena, že se investice do místa na hřbitově vyplatí. Trvalo jim tři čtvrtě roku, než se s úmrtím Kitty vypořádaly, a teprve pak si domů pořídily další zvířata. Své dvě nové kočky chtějí jednou pohřbít znovu tady.
Hluboká noc… temné stíny, vítr láme větve, v dálce vyjí…
Zuzana Zajícová
Léto je tu a my s Robinem i přes můj úraz a kontroly na…
První dny po odchodu pejska Ferdy jsem byla trochu ztracená.…
To se ráno probudíte jako světice a než nastane noc, je z vás…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Lidská jídla a příliš časté krmení. To jsou jedny z největších…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Říká se, že stáří je moudré. Člověk už se prý nedopouští…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Ty mrcho jedna, jestli okamžitě neslezeš, tak za tebou na tu…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Z původních osmi zrzavých loňských slepiček mi po zimě zbyly jen…
Jaro se nám nezadržitelně blíží a s ním i krásné slunečné dny a…
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Asi jako každé dítě, i já jsem…
Před necelým půlrokem, přesně 24. března v osm hodin ráno, se…
Trávili jsme dovolenou v domě po babičce na Nymbursku. Byl…
Už dávno nejsem aktivní kočkař, ale duší jím jsem asi pořád. Jinak…
Jaký byl vůbec můj nejlepší pes? Ten největší, nejostřejší,…
„Pane Pražáku, nemůžu založit fakturu, nejde mi tam číslo účtu a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
