Nejstarším a nejznámějším národním parkem v Česku je Krkonošský národní park (KRNAP). Hojně navštěvovaný ráj turistů, lákaných nejen nejvyšší českou horou Sněžkou (1602 metrů), je oblastí s výskytem vzácných druhů flóry a fauny. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě a má mezinárodní status biosférické rezervace.

Nařízení o vzniku parku schválila československá vláda před rovnými 50 lety, 17. května 1963. Historie ochrany tamní přírody však sahá hlouběji do minulosti. První rezervaci vyhlásil hrabě Jan Nepomuk Harrach v Labském dole na Strmé stráni už v roce 1904. KRNAP se rozkládá na 55 tisících hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Na severu sousedí s polským Karkonoskim Parkem Narodowym (1959), s nímž má od letoška i společné logo.

Čtyři řeky, 1300 druhů rostlin, arktické klima

Ve střediscích jako jsou Horní Mísečky, Harrachov, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou či Špindlerův Mlýn mají lyžaři, turisté, cyklisté, skialpinisté i vozíčkáři k dispozici stovky kilometrů tras. Až šest milionů turistů ročně míří obdivovat některé z divů Krkonoš, jak si je v nedávné anketě KRNAP vybrali sami návštěvníci. Na předních místech se umístily Obří důl, Mumlavský vodopád, meandry Labe, Pančavský vodopád, Kotel, Rýchorský prales či Modrý důl.

Na území KRNAP pramení čtyři řeky – Mumlava, Labe, Jizera a Úpa. Roste zde kolem 1300 druhů rostlin (včetně endemitů jako jeřáb krkonošský či zvonek krkonošský) a žije přes 400 druhů obratlovců. Krkonošské klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské. Pohoří jsou dokladem značného geologického stáří, o čemž svědčí ledovcové kary, jezera či morény. Nejcennější části KRNAP jsou chráněny v zónách (první až třetí).

Složité hledání křehké rovnováhy

Správa parku se snaží najít křehkou rovnováhu mezi ochranou vzácné přírody a sílícím turismem, který vyvíjí tlak na novou výstavbu (mimo jiné kontroverzní stavba apartmánů v Horních Mísečkách) či povolování adrenalinových sportů v zakázaných oblastech. V minulých letech Správa KRNAP učinila řadu složitých rozhodnutí. Souhlasila například s výstavbou sedačkové lanovky na Lysou horu, přestože její horní stanice stojí v nejpřísněji chráněné zóně.

S památkáři vedl park spor o Labskou boudu. Ochranáři usilovali o koupi a zbourání „betonového monstra“, což se jim nepodařilo. Demolice měla ale odpůrce i z řad laické a odborné veřejnosti. Mění se rovněž vrchol Sněžky, kde od roku 2008 slouží moderní Česká poštovna. Loni byla zahájena výstavba nové lanovky na nejvyšší českou horu, rozjet by se měla na jaře 2014. Pokračují i diskuse o budoucí podobě vyhořelé Petrovy boudy.

Největší, nejmladí, nejmenší...

Ochranu parku zajišťuje Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí, která spadá pod dohled ministerstva životního prostředí. Věnuje se řadě odborných, vědeckých a mezinárodních aktivit. Pod patronací má například i činnost Krkonošského muzea ve Vrchlabí, které vzniklo už v roce 1883.

V Česku existují kromě KRNAP ještě další tři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody. Největším je Národní park Šumava, zřízený v roce 1991. Nejmladším pak Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami. Primát nejmenšího drží Národní park Podyjí (1991). Jeho devizou je takřka panenská příroda, neboť oblast byla do roku 1989 součástí hraničního pásma nepřístupného veřejnosti.