Jeho velké role, hlavně ty filmové, zná skoro každý. Méně už se ví, že skvělý herec Pavel Landovský je také zdatným autorem divadelních her. Teď se s nimi mohou zájemci uceleně seznámit. V pražském Činoherním klubu představilo nakladatelství Akropolis jejich souborné vydání. Křtu předcházelo uvedení Landovského hry Hodinový hoteliér, kterou se členy Kytlického divadelního spolku připravila druhá z hercových čtyř manželek Helena Albertová.

Komedii Hodinový hoteliér nastudoval v roce 1969 režisér Evald Schorm právě na tomto jevišti s Oldřichem Novým, Miroslavem Homolou, Janou Břežkovou a Františkem Husákem. Pak se ale autor dostal mezi politickou opozici a jeho ostatní dramatické texty musely až na výjimky na domácí zveřejnění čekat až do sametové revoluce v roce 1989.

Uniformu majora neoblékl, nevěděl, jestli se to smí

Potlesk byl tentokrát v Činoherním klubu velmi vřelý a autor, i když na vozíku, se děkoval přímo na jevišti. Svérázný herec s pověstí bouřliváka oslavil 11. září sedmasedmdesátiny a dostal uniformu majora. „Terazky som majorom,“ řekl a dodal, že si ji neoblékl, poněvadž prý nevěděl, jestli to je povolené. Připil si červeným vínem a konstatoval, že Hodinový hoteliér není autobiografií. „Když hru napsal, bylo mu 32 – a už tehdy ty dědky uměl,“ podotkla Albertová.

„Naposledy jsme tu spolu stáli před 22 lety v Havlově Audienci a předtím jsme tu strávili mnoho krásných let. Vážím si, že tu jsem,“ řekl dojatý kmotr publikace a Landovského kolega Josef Abrhám.

Originální příběhy a svérázný humor

Publikace s názvem Hodinový hoteliér (a jiné hry) je prvním souborným vydáním autorova dramatického díla, které je literárně pozoruhodné, ale veřejnosti nedostupné a neznámé. „Jsme rádi, že se čtenáři mohou kompletně seznámit s Landovského originálními příběhy a svérázným humorem,“ uvedla editorka knihy Lenka Jungmannová. Upozornila, že na jeho kontě je i šest neznámých filmových a televizních scénářů. V době publikačního zákazu přispěl koncem 70. let několika epizodami do rozhlasového seriálu Jak se máte Vondrovi? pod jménem dramatika Alexe Koenigsmarka.

Kniha obsahuje tyto hry: Případ pro vesnického policajta (1965), Hodinový hoteliér (1968), Supermanka (1973), Noční linka (1976), Sanitární noc (1976), Objížďka (1978), Arest (1980) i zatím poslední jeho kus Protentokrát zbohatnem (1997). Součástí svazku je doslov analyzující Landovského dílo včetně prací scenáristických, soupis rozhlasových a divadelních inscenací a knižních i časopiseckých vydání jeho textů.

Na DAMU ho nevzali – prý kvůli nedostatku inteligence

Pavel Landovský studoval na strojní průmyslovce, avšak před maturitou byl ze školy vyhozen. S hraním začínal v Teplicích, kde v divadle statoval a měl malé role. Herectví se věnoval i během vojenské služby. Od roku 1960 se potuloval po oblastních divadlech (Šumperk, Klatovy, Pardubice). Chtěl studovat na DAMU režii, ale třikrát nebyl přijat „pro nedostatek talentu, inteligence a fantazie“.

Od roku 1966 byl členem Činoherního klubu, kde sehrál 14 rolí – nuceně z něj odešel v roce 1976. Stal se disidentem, spolupracovníkem Václava Havla a signatářem Charty 1977. V roce 1979 přijal nabídku na pracovní pobyt ve vídeňském Burgtheateru, během kterého mu československý režim odňal státní občanství. I když se po listopadu 1989 vrátil do Prahy, zůstal v Burgtheateru v angažmá až do odchodu do penze v roce 1998.