Milovník italské opery a červeného vína Ladislav Fuks vstoupil na literární scénu v roce 1963 románem Pan Theodor Mundstock. S ním do českého prostředí přinesl absurdnost i lidskou tragiku nazíranou přes postavy víceméně groteskní.

Přitom grotesknost provázela Fukse i v civilním životě. Spisovatel měl totiž sklon k netradičním nápadům a zvláštní smysl pro humor, takže ani mnozí lidé z jeho okolí nevěděli, co z historek o něm je pravda a co výmysl.

Autor Spalovače mrtvol, Nebožtíků na bále, Příběhů kriminálního rady, Myší Natálie Mooshabrové, Vévodkyně a kuchařky a dalších románů, novel a povídek odsuzoval každou odlidštěnou společenskou mašinérii. Jeho světově proslulá díla, psaná skvostnou češtinou, se pak podobají procházce na hranici reality a snu. Fuks byl mistrem masky, jinotajů a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil.

Ve svých knihách se spisovatel také často dopouštěl jen těžko odhalitelných žertů a se čtenáři hrál nejednou rafinovanou hru, která mnohým zůstane neodhalena. Jeho tvorba byla silně poznamenána válečnou a židovskou tematikou, řada Fuksových děl byla zfilmována.

Na 24. září připadají spisovatelovy nedožité devadesátiny. Fuks zemřel coby sedmdesátiletý v roce 1994.