Pojďte pane, budeme si hrát, vyzval Břetislav Pojar diváky
„Snažím se dělat dětské filmy tak trochu jako ledovec. Z něho je vidět sotva jedna desetina a dalších devět je pod vodou… Ale kdo chce, ten ho vidí celý,“ říkal jednou o své práci scenárista, režisér a výtvarník animovaných filmů Břetislav Pojar. „Je to vždycky šťastná výjimka, když se moje filmy pro děti líbí i dospělým, protože snad jediný Chaplin dokázal zaujmout všemi svými filmy jak obyčejného prostého diváka, tak i festivalové publikum.“
Velká osobnost animovaného filmu
Léta spolupracoval s výtvarníkem Jiřím Trnkou a po něm pak zaslouženě převzal roli prvního muže českého loutkového i animovaného filmu. Prosadil se i v zahraničí, točil například filmy pro OSN a sklízel ceny na prestižních filmových festivalech. Doma se mu o slávu postarali především medvědi, kteří se potkali u Kolína a řekli si: „Pojďte pane, budeme si hrát“.
Břetislav Pojar se narodil v Sušici před devadesáti lety, 7. října 1923. Začínal ve Studiu Bratři v triku, odkud v roce 1946 odešel s Trnkou do vznikajícího Studia loutkových filmů. Režijně debutoval v roce 1951 snímkem Perníková chaloupka. V roce 1960 získal za film Lev a písnička cenu Grand prix na festivalu v Annecy a následovala další ocenění, včetně Zlatého medvěda z festivalu v Berlíně či Zlaté palmy z Cannes.
Technologie sama nepomůže
Největší slávu mu přinesla tvorba pro děti. Vedle medvědího seriálu filmově zpracoval i Trnkovu Zahradu či večerníčky dle Dášenky Karla Čapka. Ze starších filmů vyniká Paraplíčko, domácí i zahraniční ocenění mu přinesla Jabloňová panna. Kromě nejrůznějších druhů animace si Pojar vyzkoušel také hraný a dokumentární film. V 1988 si ho francouzský režisér Jean-Jacques Annaud přizval ke spolupráci na svém filmu Medvědi, k němuž vytvořil animované snové sekvence.
Pojar zemřel v říjnu 2012. Ale i na konci života aktivně sledoval dění ve svém oboru. „Technologie sama o sobě nepomůže, pokud nezapojíte hlavu. Důležité je, co vymyslíte,“ řekl na adresu aktuálních trendů v animaci. Počítačovou animaci rozhodně nezavrhoval, znal její možnosti, jen litoval, že už sám nezvládne „namačkat knoflíky v počítači“.
Medvědi od Kolína i dnes strčí
do kapsy svou novodobou konkurenci
Spolu se scenáristou Ivanem Urbanem a výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem byl režisér Břetislav Pojar jedním z autorů legendárních animovaných příběhů o dvou plyšových medvědech – tedy filmu Potkali se u Kolína a seriálu Pojďte pane, budeme si hrát. Malé i velké diváky si medvědi získali bohatou imaginací, smyslem pro vizuální gag i vtipným doprovodným textem v podání Rudolfa Deyla mladšího, později Františka Filipovského. Tihle medvědi tu budou na věky: jedineční, originální, zábavní, poetičtí, hraví, něžně dojemní, nedostižní... Proměňují se v pytlíky bonbonů, auta, vlaky, závory, zvětšují se, zmenšují... Prostě blbnou. O jejich kvalitách nejlépe svědčí to, že i po půlstoletí hravě obstojí v konkurenci současných animovaných filmů. A většinu z nich strčí do kapsy.
„Vymyslíte nějaký příběh, který je pro určité diváky, a přemýšlíte, jestli je pro děti nebo pro dospělé. A pak se ukáže, že je to třeba naopak. Když jsem udělal medvědy, tak to bylo nejdříve pro osmnáctileté teenagery,“ okomentoval práci na tomhle nesmrtelném díle Břetislav Pojar.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %