Je to velmi pozoruhodná stavba. Na první pohled zaujme polohou v přírodě, zakřivenou kamennou hrází a zejména dvěma „pohádkovými“ věžičkami před samotným obloukem hráze. Pařížovská přehrada na Chrudimsku je jedinou přehradou na téměř devadesátikilometrovém toku řeky Doubravy do Labe, zatímco na „sousední“ Chrudimce je přehrad pět. Vodní dílo Pařížov bylo kolaudováno před 100 lety, 21. listopadu 1913.

Slouží proti povodním i k rybolovu

Nyní slouží přehrada, která je ve správě Povodí Labe, jako prostředek protipovodňové ochrany, která ale funguje jen pro menší povodně do asi pěti až desetileté povodně. Přehrada slouží také k vylepšování průtoků v suchých obdobích, ke sportovnímu rybolovu a od roku 1992 též k výrobě elektrické energie ve vodní elektrárně o výkonu až 150 kW.

Za 100 let se přehrada kvůli velké vodě naplnila asi dvacetkrát, největší byly povodně v roce 1938, 1997, 2002 a 2006. Při letošní červnové povodni se podařilo přehradě rozdělit kulminaci řeky ve městě Žleby na dvě menší, čímž se zde zabránilo větším škodám.

Pět set domácích i italských dělníků

Přehrada byla před 100 lety postavena jako retenční nádrž, která měla na Doubravě zmírnit následky povodní z konce 19. století. Velká voda tehdy řádila v letech 1885, 1888 či 1897. A ještě než začala samotná výstavba, přihnaly se v letech 1907 a 1908 další povodně, přičemž ta z května 1908 byla největší velkou vodou na Doubravě za 300 let.

Práce na stavbě přehrady s nákladem 1,5 milionu rakouských korun začaly na jaře 1909, pracovalo na ní pět set domácích a italských dělníků. Nejprve byla vybudována obtoková štola, s výstavbou hráze se začalo v roce 1910. Hráz se stavěla do roku 1913, kdy byly dostavěny i obě manipulační věže spodních výpustí. Jako stavební materiál byla použita železnohorská ortorula, která se těžila v lomu přímo v zátopě přehrady. Téměř před dokončením stavby, kdy byla hráz už plně funkční, se v srpnu 1913 přihnala průtrž mračen, která nádrž naplnila již za 16 hodin. V říjnu 1913 byla stavba dokončena a 21. listopadu 1913 zkolaudována.

Objekt je od roku 1958 kulturní památkou

Gravitační zděná hráz z lomového kamene je zakřivená do oblouku, má objem 35 000 krychlových metrů, délku 142 metrů a výšku nad terénem 24 metrů. K převádění vody slouží dvě výpusti ve hrázi a další dvě výpusti v obtokové štole, k převádění povodňových průtoků zase dva bezpečnostní přelivy. Plocha ovládaného povodí je 202,4 čtverečních kilometrů, maximální zatopená plocha činí téměř 21 hektarů při maximálním objemu 1,76 milionu krychlových metrů vody.

Zajímavostí je, že za 100 let se ve funkci vedoucího hrázného přehrady, která je od roku 1958 kulturní památkou, vystřídalo jen šest lidí.

Výstava Přehrada Pařízov probíhá nejméně do poloviny prosince v Třemošnici. Více o výstavě najdete zde.