Jan Zrzavý (1890-1977) zůstává dodnes trochu záhadou, ačkoli o něm a jeho výtvarném díle byly napsány stohy knih. Rodák z Vadína u Havlíčkova Brodu byl považován za zvláštního podivína a jeho projev dlouho přijímal jen poměrně úzký okruh obdivovatelů. Od 60. let ale Zrzavého obrazy postupně nacházely své obdivovatele, kteří neváhají utratit za ty nejlepší mnoho milionů korun. Důkazem je nynější londýnská aukce, ve které se obraz nazvaný Spící hoch prodal v přepočtu za 14,7 milionu korun bez aukční přirážky.

Umělec, který nepodléhal svůdným teoriím ani se nestaral o mínění kritiků, přitom v mládí uvažoval i o literární nebo herecké dráze a od malování jej neodradily ani neúspěchy u přijímacího řízení na pražskou akademii. Vojtěch Hynais dokonce Zrzavého rodičům vzkázal, že by bylo vůbec nejlepší nechat syna vyučit zahradníkem. Naštěstí pro české výtvarné umění se ale Zrzavý nenechal odradit a hned jedním ze svých prvních pláten Údolí smutku (1907) dokázal, že k osobitému vidění světa žádná studia nepotřebuje.

Inspiraci hledal malíř u různých osobností i v různých etapách dějin umění. Studoval da Vinciho, vzory nacházel ve středověké malbě, obdivoval italské umění, zaujali jej Seurat i Gauguin, chladným Zrzavého nenechaly ani dekadence či expresionismus. Od Bohumila Kubišty se učil zákonitostem kubismu, inspirovala ho avantgarda, okouzlen byl ale i El Grekem a Rembrandtem. Všechny podněty, které Zrzavý nosící typický plnovous a proslulou čepičku nasával, pak přetavil do vlastní tvorby.

Pro Zrzavého byla typická autostylizace nebo biblické motivy, které ukázal v obrazech jako Svatá večeře, Milosrdný Samaritán nebo Sv. Jan Křtitel. Použité náměty také často opakoval, celý život například neopustil téma fatální ženy, jejíž podobu hledal v mnoha svých Kleopatrách. Ve svém zásadním období tvořil obrazy vyjadřující lidský zápas: Meditace, Hoře, Vzpomeň si! a Antikrist. Maloval i krajiny, imaginární či reálné, miloval cesty po Itálii a Bretani.

Výběr nejdražších obrazů Jana Zrzavého v aukcích