Ve svém pražském domě v kruhu rodiny zemřela první dáma českého filmu, režisérka a scenáristka Věra Chytilová. Bylojí 85 let.

Chytilová upoutala už svými školními filmy Strop a Pytel blech. V roce 1966 excelovala slavnými Sedmikráskami. Byla držitelkou řady cen, včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy.

Její filmy, plné satirické nadsázky, nelítostně odrážejí stav společnosti a mezilidských vztahů. I když její porevoluční snímky nedosáhly takového uznání, jako díla z předchozích let, i v nich dostála své pověsti kritické, filozofující a provokující autorky.

"Setkal jsem se s jednou z největších režisérek, které kdy tato země měla," řekl herec Miroslav Donutil, kterého Chytilová do svých filmů často obsazovala. "Byla to žena, která měla obrovský smysl pro humor, ale i dokonalý smysl pro řád, jakkoliv to tak nevypadalo. Vždy si dokázala podmínky pro natáčení připravit takové, jaké sama potřebovala a o kterých byla přesvědčena, že vedou k úspěchu," dodal.

Podle něj měli ti, kteří s ní přišli do styku, dvojí možnost: buď se jim podřídit, věřit jim a mít úspěch, či poukazovat na to, že její jednání jim nevyhovuje. "Měl jsem ji rád, mám ji rád a nikdy na ni nezapomenu," řekl Donutil.

Nucená přestávka po roce 1968

Uprostřed práce na filmu Ovoce stromů rajských jíme v roce 1968 ji zastihla okupace; poté co tento film předělala na metaforu o zradě, následovala nucená přestávka. Až v roce 1976 natočila další film - hořkou komedii Hra o jablko. Velký úspěch u diváků měl i komediálně laděný příběh stárnoucího elegána Faunovo velmi pozdní odpoledne. Na jejím kontě jsou i například snímky Kalamita, Šašek a královna a Dědictví aneb Kurvahošigutntag. Originálně poetickou komedii, která se změní v mrazivé drama - Kopytem sem, kopytem tam - natočila v roce 1988. Jejím posledním celovečerním filmem byla v roce 2006 hořká komedie Hezké chvilky bez záruky.

Dokumenty

V posledních letech se tato filmařka věnovala více dokumentární tvorbě. Vadilo jí, že se svět příliš nezměnil ani po pádu komunismu, že stále chybí soucit, morálka stojí na okraji zájmu společnosti. Když Chytilová vzpomínala na minulý režim, upozornila, že neměla problémy s mocí. "To ona měla problémy se mnou," upozornila ve své autorizované biografii z roku 2010, kterou s ní napsal publicista Tomáš Pilát.