Tak jako každé jaro zazní volání lesa. Vezmu pejska a vydám se polní sestou do lesní oázy klidu.
Kolem polní cesty mě doprovází rozkvetlý lán žluté řepky, který sahá až k lesu. Kraj lesa mě vtáhl do sebe svou jarní krásou. Převlékl se do zelené uklidňující barvy, převládá vůně modřínů, břízky mě zdraví svými korunami stromů, které se v rytmu větru pohybují a zpívají si svou jarní píseň. Je po dešti, jehličí voní podhoubím a slibuje úrodu. Vzrostlé smrky stíní spoustu borůvčí asi letos bude spousta borůvek keříčky jsou samý květ.
Jdu dál lesní cestou tam k mému místu u potůčku, sedám na vlhký pařez, koukám do bublající vody a v duchu lesu vyprávím. Vypovím mu vše co mě trápí, větve stromu se nakloní a upustí pár lístečků, které mě pohladí po tváři. Rozumí mi a já jemu. Na oplátku mi les vypráví o tom, jak byla těžká zima. Vidím kolem sebe spousty vyvrácených stromů, které nevydržely hrátky počasí, obrovské kořeny trčí vyčítavě k nebi. Les je z toho smutný a já s ním. Žaluje na lidi, kteří si neváží přírody a ničí vše v ní. Žaluje na kůrovce.
Oči mi ulpí na spoustě rozkvetlých sasanek a zeleného kapradí. Kapradí se sklání nad potůčkem a smáčí své výhony v průzračné vodě. Bílé kvítky sasanek se odráží na vodní hladině, která si s jejich obrazcem pohrává. Ještě dvě místa jdu navštívit. Kraj lesa, kde pod obrovským bukem rostou konvalinky a jaterníky. Pejsek zůstává stát a kouká spolu se mnou jak z houštiny vyjde srna. V úžasu zůstává na místě a pozoruje, kdo ji ruší v její oáze lesního klidu. Oči jako dva korálky se zalesknou, pohodí hlavou a ozve se její varovné zapísknutí. Pak skoky zmizí v houští. Cestou ke konvalinkám procházim část lesa, kterému říkám „pohřebiště stromů“.
Je to scenérie jak z hororového filmu. Spousta trouchnivých pařezů a stromů, mezi obrovskými kameny porostlými mechem. Rychle toto místo opouštím, působí opravdu strašidelně. Pak už mě vítá stařičký buk s větvemi až k zemi a pod ním zahrádka konvalinek. Jaterníků ubylo jsou už odkvetlé. Utrhnu si jen pár konvalinek, aby i ostatní pocestní se mohli pokochat jejich krásou. Hledám na kmeni buku vyrytý monogram v srdíčku.
Je tam, sice ne tak zřetelný jak před spoustou let, ale písmena R + F jdou přečíst.
Jako by to bylo včera, vidím kudrnatého chlapce jak malým nožíkem vyrývá do kůry stromu velké srdce kolem písmen našich jmen. Buk tu stojí dál, aby řekl: zastav se a vzpomínej. Usedám pod něj, pes si dá hlavu na můj klín a já vzpomínám.
Cestou zpět k domovu se na kraji lesa zastavím, poděkuji za načerpání síly, kterou mi les dal, a těším se, až les vydá svou úrodu hub a já s láskou k němu ho zase navštívím. Příště si už vemu košík na houby les mi totiž zašeptal, že letos porostou.
| Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli. |
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá…
Nemám ráda podzim a zimu přímo nesnáším, ale protože nechci být…
Přilétl a obcházel kolem, občas zazpíval. Tak jsem mu zahvízdal v…
Čím jsem starší, tím víc se těším. Nejvíc asi na jaro. To je…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
