Konečně se rozhodlo sluníčko dlouhodoběji hopsat po obloze, což znamená pro vodáky a milovníky pobytu u řek zabalit vše potřebné a vyrazit k vybrané řece. Já se tedy za vodačku vůbec nepovažuji, nicméně nechala jsem se zlákat trojicí vodáků seniorů na dvoudenní sjíždění řeky Otavy.
Ono by na tom nic nebylo, ale posádka jedné lodi ( háček na přídi a kormidelník na zádi) byla ve věku dohromady 144 let (věkový průměr lodi 72 let). Posádka druhé lodi, ve které jsem zastávala funkci háčku, byla dohromady ve věku 114 let.
Na řeku mne tedy vzali staří harcovníci. Tři mužští, kteří už mají nějakých pár kilometrů řek sjeto. Mužští, kteří umí číst v klidné hladině i v neposedných vlnkách, v zurčících přítocích i v silných proudech z náhonů. Chlapi, kteří řízením své lodi hladí tělo svůdně klenuté řeky, jako by patřilo roztoužené ženě, která svou vášeň rozdivočí v rozcuchaných peřejích či v proudu vody na jezech. Byli to chlapi, co se s břehy mazlí a zasněně koukaj do oblak. Žádní vejtahové. Žádní kamikadze.
Otava, označovaná jako zlatonosná řeka, v níž se lovily i perlorodky, je dlouhá téměř 112 km. My jsme ji sjížděli ze Sušice, kde řeka opouští Pošumaví a přestává být horskou bystřinou. První cíl byl v Horažďovicích, druhý cíl byly Katovice. Všechna zastavení k občerstvení jsme přísně dodržovali. Velké či malé „orosené“ od Dudáka nebo Gambrinuse nemohlo být zapomenuto. Nechyběla ani gulášovka nebo pečená kachnička. Bylo nám báječně. Konvence šly stranou, což bylo zřejmé i z našeho odění – vše do pohody, žádná křeč. Celé to byla idylka, taková ta ve znamení všeho chtěného a nic povinného. Nikam se nechvátalo. Jen nás vraceli do reality předjíždějící lodě s pověstným „ahooooooóóóóóoooj!“, někdy doprovázené skřehotavým smíchem vykouzleným čarodějnou mocí chlazených butilek oběšených na špagátě za lodí.
Dorazili jsme do cíle. Byli jsme příjemně unavení. Šťastní. Chlapi to dokázali – přemohli svá píchání v zádech a boly v kolenech a kyčlích. Dvoudenní štaci jsme zakončili pozdním obídkem, pivečkem a gročkem, rozloučili se s půjčenými loděmi, převlékli na sebe přijatelný civil a pomalu se s podvečerem vraceli do městské reality.
Pánové – poklona. Byli jste svěží a ve sportovní kondici lepší, než mnoho workholiků ve věku poloviny vašeho. Cenné byly i vaše přenositelné vodácké zkušenosti a umění si nádhernou řeku užít.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %