Patříte mezi seniory, kteří mají zásadu, že je třeba stále něco dělat?
Jak se to vezme. Znám lidi, kteří to ve vyšším věku s aktivitou přeháněli a dostalo je to. Já sice pracuju rád, ale také umím odpočívat. Dobrá knížka, leháro, poslech hudby, to je moje. Nejsem takový ten akční člověk, který se stále někam žene, i když mu tělo říká, že je třeba zvolnit. Teď je moderní dělat všechno rychle, ale tomu už zkrátka nepodlehnu.

Takže vše raději pomalu?
Úplně pomalý člověk v této době být nemůže, pokud chce pracovat. Umím se době přizpůsobit, ale to nic nemění na tom, že mně připadá hektická a rychlá. Mladým lidem se zdá normální chtít mít všechno rychle a zařídit to kliknutím na počítač. Já jsem z generace, která se s přáteli ráda schází, ráda si povídá. Vztahy udržuju, buduju, takže si nedovedu představit, že bych jen seděl doma u internetu a takzvaně se přátelil s lidmi, které jsem nikdy neviděl. Ale na druhé straně je internet výborná věc.

Jak by se tedy vlastně dal popsat váš vztah k internetu a moderní technice?
Je to pomocník, ale nejsem jeho otrok. Nikdy na počítači nehraju hry, nepodléhám mu. Hledám na internetu potřebné informace, píšu samozřejmě na počítači scénáře a vše, co potřebuju. Zkrátka, je to věc, která mi usnadňuje práci.

Zdravý přístup. Máte ještě nějaké zásady, jak se po osmdesátce udržovat v kondici a stále se prosazovat ve své profesi?
Já se neprosazuju, jsem prostě rád, když mě někdo někam pozve zpívat. A mám nabídek kupodivu stále hodně. Je to i tím, že starších lidí přibývá, a tak je hodně těch, kteří chtějí slyšet písničky svého mládí. A mně práce pomáhá, abych se vyrovnal se ztrátou mé paní.

Dá se vůbec popsat jaké to je, když člověk přijde o partnera, se kterým byl více než šedesát let?
Bylo to moc těžké. Je strašné vidět člověka, který byl celý život činorodý, jak je najednou odkázán na pomoc druhých. Dodnes se doma cítím divně, když už tam Evička není. Najednou vidím něco v televizi, připomene mi ji to a já si uvědomím, že už s ní nemohu mluvit, že jí už nic nemůžu říct. Takže to, že můžu pořád vystupovat, je pro mě vlastně záchrana. Nedovedu si představit, že bych jen seděl doma a vzpomínal, co bylo a už není.

Máte nějaké plány či sny do budoucna?
Mám plný diář na každý den. Připravuju dva rozhlasové pořady týdně, do toho stále vystupuju. Možná bych si rád dal ještě nějakou roli v muzikálu, to bych zvládl. Ale jinak jsem už měl tolik rolí a tolik krásných písní, že nějaké představy o vysněné úloze, kterou bych měl ještě stihnout, nemám. Jsem dvojnásobný pradědeček, takže mám mít z čeho radost i v osobním životě. Po operaci kolena se mi už zase lépe chodí, nemám takové bolesti, jako dříve. Vždyť já jsem spokojený člověk.

Josef Zíma
Narodil se 11. května 1932. Zpěvák, dabér, herec a moderátor, který se proslavil především v pořadech s dechovkou a v pohádkách. Vystřídal několik divadel a uplatňoval se také jako zpěvák populárních melodií. Nazpíval asi dvě stě písní a dostal řadu ocenění. Mezi jeho nejznámější role patří princ z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Jeho ženou byla herečka Eva Klepáčová.