Velká část populace (43 procent) však stále nemá dostatek informací o tom, že v rámci budoucí důchodové reformy bude existovat možnost adresně zasílat jedno procento z odvodů ze sociálního pojištění rodičům na penzi. Oproti tomu svým dětem na studium spoří čtvrtina (25 procent) rodičů, kteří jim průměrně na vzdělání naspořili částku 378 940 korun.

"Je překvapující, že o příspěvku rodičům uvažuje dosud jen tak malý počet lidí, přestože bude plně financován ze státního rozpočtu a nebude je nic stát. Střadatel ušetří na daních několik tisíc ročně a naspořené peníze získá přímo jeho rodina. Jak vyplývá z průzkumu, vláda má zatím velký dluh v tom, že smysluplnost jednoprocentního příspěvku občanům dostatečně nevysvětlila. Většina populace také dosud není ochotna přijmout fakt, že sociální role státu se v budoucnu bude snižovat. Tomu, kdo si nespoří, výhradně spoléhá jen na stát a jeho děti mu nebudou přispívat na důchod, tak hrozí reálné riziko seniorské chudoby," okomentoval výsledky průzkumu hlavní analytik AWD ČR Tomáš Rampula.

Připravovaná důchodová reforma počítá s tím, že příspěvek se bude vyplácet od roku 2014 jednou ročně, a to ve výši jednoho procenta z vyměřovacího základu na důchodové pojištění (hrubé mzdy). Pokud má tedy střadatel měsíční hrubou mzdu například 25 tisíc korun a roční v součtu 300 tisíc, může svým rodičům přispět částkou až tři tisíce korun. O stejnou částku se mu pak v rámci ročního zúčtování daně zvýší sleva na dani.

"Díky v minulosti štědrému sociálnímu státu čelí podle statistik OECD chudobě v České republice jen dvě procenta důchodců, čímž jsme se mezi 34 nejbohatšími zeměmi zařadili po Novém Zélandu na druhou příčku. Toto příznivé číslo ale není dlouhodobě udržitelné a závislost na okolí se u budoucích důchodců bude zvyšovat. Bez větší finanční solidarity svých dětí nebo naspořené rezervy se tak budoucí důchodci neobejdou," varuje Rampula.