Ministerstvo práce navrhuje, aby důchod v Česku trval zhruba 19 až 21 let. Pokud by lidé měli penzi pobírat déle, věk odchodu na odpočinek by se musel začít zvyšovat rychleji. Kdyby se naopak život prodlužoval pomaleji a člověk by v důchodu neměl strávit ani 19 let, odsouvání věkové hranice pro nástup do penze by se přibrzdilo. Resort předložil svůj návrh důchodové komisi. Podle něj by se stav měl vyhodnocovat každých pět let.

"Je v zájmu stability důchodového systému, aby důchodci v budoucnu pobírali starobní důchod v průměru po určitou stanovenou dobu," zdůvodnilo záměr ministerstvo v materiálu, který slouží jako podklad při hledání řešení. Důchodový věk by se měl podle autorů stanovit tak, aby udržel dobu v penzi konstantní. Časové "požadované pásmo" by mělo trvat 19 až 21 let.

Seniorů přibývá

Život v Česku se prodlužuje a seniorů přibývá. Nyní tvoří asi 17 procent společnosti. Výdaje na penze jsou vyšší než příjmy a v důchodovém systému chybí asi 50 miliard Kč. Propadání do dluhů brzdí už nyní postupné odsouvání věkové hranice pro nástup do penze. Ta se u mužů zvedá každý rok o dva měsíce, u žen o čtyři. Postupně by se měla u obou pohlaví srovnat. Do penze v 65 letech by měli jít muži, bezdětné ženy a matky s jedním dítětem v roce 2030. V 67 letech půjdou do důchodu lidé, kteří se narodili v roce 1977.

Limit, kam až by se měl nástup do penze posunout, není nyní stanoven. Vládní strany to kritizovaly. Ve své koaliční dohodě uvedly, že zřídí komisi, která připraví maximální hranici věku odchodu do důchodu. Evropská komise a další instituce Česko opakovaně kritizovaly za to, že má penzijní věk ve srovnání s některými jinými vyspělými zeměmi nízký.

Prodlužování věku do nekonečna?

Podle šéfa důchodové komise politiků a expertů Martina Potůčka není rozumné zvyšovat věk do nekonečna a lidé by měli mít jistotu, že stát bude situaci průběžně vyhodnocovat. Budoucí penzistky a penzisté by měli mít záruku a perspektivu, že si po odpracované době "budou moci rozumnou dobu důchodu užít", řekl Potůček. Tento čas by měl trvat průměrně 20 let, dodal.

Ministerstvo navrhuje, aby se situace vyhodnocovala pravidelně každých pět let. Využily by se tak demografické prognózy, které se obvykle připravují v tomto intervalu. Hodnoticí zpráva by zohlednila očekávanou dobu dožití po nástupu do penze a případně také takzvaný index závislosti, který zachycuje počet seniorů na počet osob v aktivním věku. Sledovala by generaci, která by měla jít na odpočinek za dvě desetiletí či za čtvrt století.

Analýzu by připravoval nejspíš statistický úřad. Dostala by ji pak vláda. Pokud by se doba v důchodu oddálila o několik měsíců či rok od průměrného pásma, kabinet by přišel s novelou zákona o důchodovém pojištění s úpravou tempa růstu věku pro odchod do důchodu. Mohl by ho nejen zrychlit, ale i přibrzdit. Předlohu by musel schválit Parlament.