Moje vernisáž: Až uslyšíš hvízdání, to můj vlak vjíždí do nádraží...

Kultura a zábava

Moje vernisáž: Až uslyšíš hvízdání, to můj vlak vjíždí do nádraží...

Datum: 20. 10. 2014

Diskuze: 27

CELÁ
GALERIE

Tak na tomhle nádraží jsem v dětství vystupovala z vlaku často. Jezdili jsme s rodiči za babičkou na chaloupku v sousední obci skoro každou sobotu a v neděli večer jsme ze stejného nádražíčka odjížděli zpátky domů.

Znala jsem jména všech stanic, kterými vlak projížděl, a představovala si, jaké by to bylo, vystoupit v některé z nich a prohlédnout si městečko, nebo obec, ke které patří. Tohle přání si plním až teď, když objíždím a fotím ten důvěrně známý kraj.

Pohledy na kopce, na Krkonoše, Jestřebí a Orlické hory na obzoru, skalní města, zákruty říčky Metuje, zrcadlení oblaků v rybnících i kašnách, náměstí a ulice městeček, hřbitovy a hřbitůvky, sakrální plastiky, kostely a kapličky, skvosty architektury i vesnická stavení, jejich okna, dveře, komíny, schodiště i schůdky, ploty, cesty ale i obyčejné patníky u nich.

A ovšem i nádraží. Vlaky a koleje – to volání dálek,ty symboly cest. Spojení mezi městy, spojení mezi lidmi. Spojení přítomnosti s minulostí...

Představuji vám tedy svou vernisáž s názvem "Až uslyšíš hvízdání..."

| vernisáž

Autor: Marie Bartošová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

27 komentářů

Marie Bartošová 15.11.2021 00:38

Martino a Danielo, je to opravdu krásný kout vlasti, mám to tady moc ráda, i když jsem většinu života prožila v Pardubicích a v Hradci Králové (tam jsem léta z PA dojížděla pracovat a nakonec tam i bydlela). Tahle ,,reportáž" je dnes už spíš jen dokument, nádraží v Hronově je zrekonstruované, vypadá jinak, lístky byste si už musely zakoupit ve vlaku... Stará romantika mizí, ještě že máme ty fotky a vzpomínky :-).

Daniela Řeřichová 1.8.2021 19:20

Marie, veliké poděkování za sugestivní vernisáž. I já od dětství jezdím ráda vlakem, navíc dědeček patřil k modré armádě. Vlaky, koleje, dálky, míhající se krajina, nekonečná témata pro výtvarníka… Poznávám tvůj kraj i prostřednictvím FD, máš dar zprostředkovat vždy něco navíc. Hronov si pamatuji z návštěv divadelního festivalu, bývala tam úžasná atmosféra.

Martina Růžičková 1.8.2021 18:33

Náhodou jsem narazila na tuto Vaši vernisáž a moc jsem si prohlížení těch bezva nádražních záběrů užila. Koleje a nádraží mají pro mě zvláštní atmosféru. Je to směsice vzpomínek na cestování v dětství, zvláštní vůně pražců, lákání na cestu. A z dovolené na nádherném Broumovsku jsem se zrovna vrátila včera :-). Poslední roky tam jezdíme opakovaně, dokonce i v zimě. Přeji krásné letní dny.

Marie Bartošová 13.2.2020 18:04

Zdravím vás p. Květuše. S ,,Horníkem"- folkařem jsme v předvečer jeho vystoupení seděli u ohně na zahradě přátel. Hr.slunce jsme spolupořádali několik let, ale teď už se nekoná.

Květuše Pinkasová 7.1.2020 09:08

Nemám ráda hvězdičky - dávám nejen 5*! Marie, s velkým zpožděním jsem klikla na Tvůj soutěžní příspěvek jsem si dnes nádraží Hronov taky ráda připomněla... Byli jsme tam sice jen jednou... na Jiráskův Hronov … Vystoupil tam ,,Horník"- folkař na asi Hr. slunci? Poznali jsme tam skvělé nejen hudební kamarády na předvečeru a Ti nás stihli provést i kouzelnou přírodou... V Náchodě u p.Matušky jsem dělala zkoušky na plavčíka...

Jarmila Fialová 21.7.2018 17:56

Právě kvůli řopíkům jedu s vnukem v srpnu do Náchoda

Marie Bartošová 21.7.2018 16:27

Police - Hvězda, to musel být zápřah. Nedoběhla bych ani do Hlavňova. A vy jste nebyl poslední, ale čtvrtý! Klobouk dolů. / Já přispívám jenom fotkami a napíšu-li už něco málo, tak jen na chat Foto dne. / Fotek z NA mám moc, moc, moc. Bývám tam často, mám k tomu městu silné vazby, i když jsem tam nikdy nebydlela. Hezký den Vám přeji.

Oldřich Čepelka 19.7.2018 21:03

Pěkné! Proč již delší dobu nepřispíváte něčím větším? Jsem z Náchoda, část klukovských vzpomínek na Náchod je v mé knize Maléry a já. Vracím se tam. Minulý týden jsem běžel z Police na Hvězdu, je to závod a já bojuju o to, abych nebyl poslední. I to přece může být cíl v 70 letech :-)

Marie Bartošová 18.1.2016 18:27

Dobrý den, paní Ivano K. Znám Petrovice, Žabokrky i další zastávky a obce na téhle trati, až do Broumova. Na důchod jsem se vrátila do tohoto nádherného kouta a díky fotografování si osvěžuji vzpomínky a získávám o něm i nové informace. Můj partner vyrůstal také ve vechtrovně! V Hronově, u nádraží, jeho otec byl také zaměstnancem ČSD, to se asi s Vaším tatínkem znali. Srdečně Vás zdravím.

Dana Kolářová 21.10.2014 16:12

Vlakem jezdím celý život, čím delší trasa tím lépe. Vaše bezvadná vernisáž mi připomněla mládí, kdy ještě platilo: „Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka“. Děkuji.

Marie Bartošová 21.10.2014 13:59

Paní Pivcová, řopíky ( objekty lehkého opevnění) fotím samozřejmě také- v rámci celistvosti pohledu na linii opevnění, ale hlavně dokumentuji objekty těžkého opevnění. Náchodsku, kde teď žiji, říkám krajina s bunkry, jsou typickým zdejším znakem. Nikdy jsem ani netušila, že mne bude někdy zajímat vojenská tématika, ale když už něco fotím, chci vědět, co fotím. Takže získávám někdy i dost těžko dostupné informace a dozvídám se tak mnoho nových věcí, vlastně se pořád učím. Díky tomu teď mohu zasvěceně diskutovat s kovanými bunkrology (ke kterým ale nepatřím, dokonce se ani neoblékám do maskáčů :) ), znám zkratky používané ŘOP i krycí jména jednotlivých těžkých objektů. Bylo by to opravdu na delší povídání, které sem nepatří, tak aspoň srdečně zdravím.

Jaroslava Handlová 21.10.2014 10:38

Vlaky ve mne vzbuzovaly touhu vézt se někam do dáli již od dětských let. Proto je mi samozřejmě tato tematika velmi blízká a fotografie jsou pěknou připomínkou starých časů. Ale v současné době se k jízdám vlakem ráda znovu vracím.

Zuzana Pivcová 21.10.2014 09:11

Sdělením, že nejraději fotíte "řopíky" (opevňovací bunkry), jste mě dostala podruhé. Ty mi totiž jsou také sympatické, ale u mne jde o deformaci archivem, kde je zájemci hodně navštěvovaný fond ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). Ale to už k této vernisáži nepatří, omlouvám se.

Milada Salajková 21.10.2014 09:05

Miluji vláčky-motoráčky, brávala jsem vnoučata na jízdu vlačkem do Lednice. Děcka vyrostla a motoráček jezdí jen když mají dráhy významné výročí. Máte hezkého koníčka a hezkou vernisáž.

Soňa Prachfeldová 21.10.2014 06:35

Moc hezké a fotky též, jízda vlakem má své kouzlo, které objevuji teprve nyní

Olga Štolbová 20.10.2014 22:29

Ahoj Marie, krásné, nápadité i trochu zvláštní. Máš pravdu, poměřovat nepoměřitelné bude moc těžké, ale nápad na tuto soutěž byl prima. Tolik zajímavého jsme už viděli a jistě ještě uvidíme. Ukázala jsi nám něco úplně nového a to je dobře - díky... ***

Marie Bartošová 20.10.2014 21:31

Mám radost, když se moje fotografie líbí. Abych pravdu řekla, dlouho jsem váhala, jestli se vůbec do soutěže přihlásit, nejsem soutěživý typ, vadí mi poměřovat nepoměřitelné, ze všeho nejvíc pak "nahánět" přátele a známé, jen abych získala co nejvíc pomyslných bodů. Vernisáž jsem tedy připravila jen a jen pro spřízněné duše, milovníky cest - třeba i neuskutečněných. Chtěla jsem vyjádřit nostalgické vzpomínky i naději ve věci budoucí a také pohyb, jako princip žití. Těm, kteří se diví zvolené tématice,se musím přiznat, že nejčastěji fotím bunkry pohraničního opevnění :)) Nejde mi jen o dokument, snažím se i tam o poetický ženský pohled. Děkuji Vám všem za milá slova uznání.

Eva Mužíková 20.10.2014 20:02

Do konce soutěže je ještě deset dnů, každým dnem se zde objevují nové a nové nápady. S nadšením čtu všechny řádky, prohlížím zaslané obrázky, těším se na další . Vaše, doplněné krásným textem mne svojí zvláštností velmi zaujaly, děkuji Vám paní Marie.

Marie Magdalena Klosová 20.10.2014 19:28

Jsou krásné,koleje,ty symboly dálek a lákavých cest.Třeba i do neznáma ,nebo naopak s jasným cílem.Vybaví se mi ty staré milé vagóny s dřevěnými lavicemi a zvláštní vůní.A k těm patří i to hvízdání.Krásný návrat do vzpomínek a dětství.Díky.

Alena Vávrová 20.10.2014 19:23

Na ženu opravdu zajímavý námět na vernisáž, ale proč ne? Také ráda cestuji vlaky a někdy i autobusy a vždycky se kochám cestou jak ten pan doktor ve Vesničce mé střediskové...Doufám, že redakce brzy vyhlásí další soutěž - ty kopce a hory, řeky , zrcadlení atd. od vás by stály jistě za shlédnutí ;-).

Načíst starší příspěvky