Po 65. roce výrazně narůstá riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. V České republice je jí už v tomto věku postihnuto 5 % populace, ve věku nad 85 let je to 30-50 %. Špatnou zprávou je, že se výskyt této nemoci celosvětově zvyšuje – obyvatelstvo trápí dokonce častěji než cukrovka.

Jak demenci předcházet?

Vědci a lékaři dosud nemají spolehlivou odpověď na otázku, jak se Alzheimerově chorobě vyhnout. Z mnohých výzkumů však vyplynulo několik doporučení, která riziko onemocnění snižují.

Zvyšujte svou mozkovou rezervu

Mozková neboli kognitivní rezerva závisí na výši IQ a množství vědomostí, které člověk za život získal. Jinými slovy záleží na vzdělání. Nemusíte mít hned několik vysokoškolských titulů. Jde o to stále se něco učit. Lidé, kteří mají vysokou kognitivní rezervu, nemají stoprocentně zaručeno, že se Alzheimerově chorobě vyhnou. Mnohé studie ale prokázaly, že její průběh vás pravděpodobně neodsoudí k úplné závislosti na ostatních.

Pěstujte více koníčků a zajímejte se o dění kolem sebe

Mozek nestačí zaměstnávat jen učením. Je důležité mít různorodé podněty i v rámci volnočasových aktivit. Jinými slovy, najděte si co nejvíce koníčků a činností, které vás budou bavit, a věnujte se jim. Není důležité, jestli budete okopávat záhonky, cestovat, číst si nebo se setkávat s přáteli. V zájmu udržení duševní svěžesti je důležitá hlavně rozmanitost.

Hýbejte se

Vyberte si jakýkoli sport nebo činnost, která vyžaduje fyzickou aktivitu. Pohyb okysličuje mozek a taktéž přispívá ke snížení rizika Alzheimerovy nemoci. Jestli nefandíte cvičení, najděte si každý den aspoň 20 minut na procházku.

Udržujte si váhu

Zatím nebylo přesně určeno, jak vlastně tělesná hmotnost ovlivňuje vznik Alzheimerovy nemoci, ale některé studie ukazují, že vadí jak obezita, tak podvýživa. Snažte se proto držet svou váhu v normálu.

Vsaďte na omega3 kyseliny a vitamíny B a D

Z hlediska prevence Alzheimerovy choroby se za ideální způsob stravování považuje tzv. středozemní dieta. Ne každý je ale ochoten své stravovací návyky měnit, zvlášť pokud byl celý život zvyklý na českou kuchyni. V každém případě je nejdůležitější postarat se o dostatečný přísun omega3 nenasycených mastných kyselin (EPA a DHA), vitamínu D a vitamínů skupiny B.

Jak nejefektivněji přijímat důležité cenné látky?

Nejvyšší obsah vitamínů skupiny B mají například arašídy nebo pivovarské kvasnice. Přirozenými zdroji béček jsou ale také např. ovesné vločky, luštěniny, celozrnné obiloviny, vejce, z ovoce zmiňme pomeranče, švestky nebo hrozny a ze zeleniny brambory, špenát nebo zelené saláty.

Vitamín D získáte nejúčinněji tím, že pravidelně vystavíte obličej, ruce a nohy slunečnímu záření (stačí 2x týdně na 5-30 minut), a to bez opalovacího krému. V zimě využívejte každé slunné chvilky aspoň k expozici obličeje. V potravinách najdete vitamín D například v mořských rybách, másle nebo mléčných výrobcích.

Nejbohatším zdrojem omega3 mastných kyselin je lněný olej (6x vyšší obsah než v rybím oleji). Je tak ideálním řešením pro všechny, kterým ryby zrovna nevoní. Stačí obden jedna lžíce, například zamíchaná v tvarohu nebo zeleninovém salátu a máte pokryto denní doporučené množství (3000 mg kyselin EPA a DHA).