Tomáš Polák
„<p><strong>Možná jsem malichernej vrtošivej dědek, ale s tímhle nic nenadělám. Totiž s tím, že mě štvou některá běžně užívaná rčení a úsloví. Na to můžete vzít jed…, no vidíte, třeba hned tohle. Proč asi byste se vy, spořádaní a milí lidé, měli trávit jen proto, že já mám tenhle osobní problém s češtinou? Blbost!</strong></p>“
Tomáš Polák
„<p><strong>„Dámy a pánové, tomuhle neuvěříte,“ kamarádka Eliška vytahuje z kabelky tři obálky. Na každé je neumělými velkými písmeny zelenou pastelkou napsána jedna z adres: PÁN JEŽÍŠEK, PÁN SANTA KLAUS, PÁN DĚDEČEK MRÁZ.</strong></p>“
„<p><strong>Kamarád Šulda je kuchařskej profesionál, doutníkovej fajnšmekr a vynikající jedinec mezi námi amatérskými vědci. Pozoruhodné je například jeho pojetí koncepce přirozeného vývoje druhů neboli evoluční teorie Charlese Darwina a Alfreda Wallace.</strong></p>“
„<p><strong>V šuplíku psacího stolu jsem našel svůj diář z roku 1976. Už nevím, proč jsem ho tenkrát nevyhodil, jak činím každým rokem kolem čtvrtého ledna, poté co do nového diáře přepíšu všechno, co jsem v roce skončeném prošvihl, zapomněl, nezvládl a proflákal.</strong></p>“
„<p><strong>Spousta člověčích samiček si to nemyslí, ale v nás člověčích samečcích sídlí něžné a citlivé dušičky. Za ostře řezanými mužnými tvářemi, štíhlými svalnatými těly a drsnými pohledy ocelově šedých očí skrýváme hebká nitra bezbranných králíčků.</strong></p>“
„<p><strong>Vlahý podvečer, dřepíme u Karla na balkóně, popíjíme Rulandu a žvaníme. Kolem jak dotěrná helikoptéra poletuje masařka. Vybrala si Ludvu, párkrát na něm přistála, pak mu usedla na rukáv, zamnula „ručičkama“, dvakrát popošla, padla na zem a bylo po ní...</strong></p>“
„<p><strong>Sliboval jsem si, že v důchodu budu chodit do divadel, že doženu čtenářský deficit, zvládnu další akordy k těm třem, co znám od čtrnácti, budu za oknem pěstovat šnytlík a tymián, a tak dále, prostě moje důchodové plány byly aktivitami přesyceným roztokem.</strong></p>“
„<p><strong>Kamarád Ota je původní profesí středoškolský učitel češtiny. Generacemi studentů byl oblíben hlavně pro své proslulé žertovné hrátky s rodným jazykem. Nyní už je oprduchem neboli občas pracujícím důchodcem, a v našem kolektivu spoluseniorů zase až takovou hvězdou není.</strong></p>“
