Tomáš Polák
„<p>Vlahý večer u Bedřicha na chalupě. Právě jsme si nacpali pupíky opečenými buřty, ohýnek líně plápolá, Beďan přinesl ze sedmého schodu basu lahváčového potěšení. V hlavě mi bublá pocit, že život je krásná věc. Do sladké tiché pohody však náhle zazní slova: „Víte co je zajímavý, kluci? Že jsme všichni takový nuly!“</p>“
Tomáš Polák
„<p>Když jsme s bráchou Honzou dorůstali do stádia prvního lovení holek, udělil nám náš otec s moudře vztyčeným ukazováčkem zásadní doporučení: „Především si, chlapci moji, otestujte, jestli má ta slečinka smysl pro srandu. Ale nejen to, taky si zjistěte, jak je na tom v tomhle ohledu i její matka!“</p>“
„<p>Kámoš Vilém se podruhé oženil. První manželství mu nevyšlo, do roka a do dne se změnilo v klasickou italskou domácnost. Pamatuju, jak nám před rozvodem rozhořčeně tvrdil, že s tou bordelářkou Máňou už se prostě žít nedá. „Ona si snad myslí, že stačí kopnout hovno pod skříň a je uklizeno,“ rozčiloval se.</p>“
„<p>Jindřich nám vypráví sen, který se mu prý zdál na dnešek: „Představte si, pozvali mě do Tramtárie na diskusní kongres nazvaný Dědkovská problematika napříč dějinami. Na pozvánce bylo uvedeno, že zastupuju současné středoevropské dědky nízké příjmové kategorie a že si teda mám na tohle téma připravit proslov.“</p>“
„<p>Požádal jsem Zbyňka o jeho telefonní číslo, protože mi nedávno nějakej zlodějskej šmejd šlohnul mobil, já si musel pořídit nový a tak si teď obnovuju adresář. Přikývl „samozřejmě, hned to bude,“ a začal se šacovat. Nějak jsem v tu chvíli nechápal co se děje, pak mi to ale vysvětlil: „Hledám svoji vizitku, vole!“</p>“
„<p>Všimli jste si, že spousta úspěšných a slavných chlápků, když vypráví o svém úspěšném a slavném životě, tvrdí, že původně v dětství chtěli být popelářem nebo dlaždičem? Stalo se z toho až trapné klišé. Myslím, že kecají, že jen chtějí, aby si lidstvo řeklo „Óóó, jak ta jeho velikost a proslulost vzešla z roztomile naivních kořenů.“</p>“
„<p>Kdysi jsem udělal velkou chybu. Dopustil jsem, že haranti našli v rodinných dokumentech má vysvědčení z gymplu. Dodnes živě vidím, jak ta zažloutlá lejstra studují, dcera říká: „Ale hleďme, hleďme, jaký byl pantáta vzdělanec“ a kluk odpovídá: „Ale néé, to si na něj jen zasedli profesoři“.</p>“
„<p><strong>Téma „Chlap v kuchyni“ je profláklá záležitost. O tom, jak pánové vaří, jací jsou nad hrncem na sporáku či nad pekáčem v troubě úžasní vynálezci a objevitelé, již bylo napsáno mnoho. Kdejaká celebrita se před kamerami předvádí v zástěře, v hospodách se opilci trumfují unikátními recepty, kuchařské umění se prostě v naší době stalo oblíbeným důkazem pravé mužnosti.</strong></p>“
