Vratislava Hofmanová, redakce
Vratislava Hofmanová
„<p>Jak se seznámit? V tanečním klubu? V baru? Oslovit někoho jen tak na ulici? No, ve dvaceti to třeba jde, ale čím je člověk starší, tím více mu takové možnosti připadají nepřijatelné. A z čekání, že se stane zázrak a najdou spřízněnou duši na seznamkách, jsou mnozí časem unaveni z mnoha zklamáni. Ale existuje nejosvědčenější cesta: dohazovači. Jenže to slovo má spíše pejorativní nádech, což je škoda.</p>“
Vratislava Hofmanová, redakce
„<p>Jak se máš, mami? Nijak, pořád stejně. Ahoj, babi! No, že sis na mě vůbec vzpomněl. Dědo, nechceš přijít v neděli k nám? Nebudu otravovat. Neznáte takové hovory? Takové situace? Ne? Pak jste šťastná rodina.</p>“
„<p>Zajímavé kombinace nového a starého oblečení. Tak se dá nejjednodušeji vyjádřit to, co velmi často nosí lidé vyššího věku v zahraničních metropolích jako je New York, Paříž či Londýn. Právě tam často blogeři a módní fotografové loví snímky náhodných kolemjdoucích, kteří jim připadají zajímaví.</p>“
„<p>Babička a děda už nic nepotřebují, mohli by nám pomoct. To je časté uvažování lidí, kteří potřebují peníze na hypotéku, na úpravy bydlení, na studium. Je to správné uvažování? Nebo nestoudná drzost? Když se v rodině ví, že prarodiče zrovna netřou bídu z nouzí, přináší to obtížné situace. Když jde o případy, kdy je celé rodině jasné, že těžce vycházejí s mizernými penzemi a velkou část z nich dávají na léky a bydlení, je to lepší. </p>“
„<p>Někoho trápí celý život, někoho až ve vyšším věku. Každopádně je řídnutí vlasů problém, který dovede naštvat i ubrat sebevědomí. Na druhé straně existují majitelky řídkých jemných vlasů, které jsou celý život šik a nikdo na nich ten handicap nevidí.</p>“
„<p>Odhalená nevěra. Pro někoho je to důvod k okamžitému rozchodu, někdo s tím zjištěním neudělá nic a celý život se tváří, že o něm neví. Obě varianty jsou lepší, než ve vztahu s nevěrníkem či nevěrnicí zůstat a prokládat ho výčitkami a trápením.</p>“
„<p>Carlos Paul, Maxim Luiz, Nina Aurélie, Diana Ross. Ale také velmi často Anna Marie či Marie Anna. Zdvojená jména nyní dávají Češi dětem mnohem častěji než v minulých letech. Pamětníci přitom vědí, že dříve byla dvě jména poměrně běžná, ale pak téměř vymizela.</p>“
„<p>Příčin může být mnoho, důsledky jsou stejné: trápení se, nenávist, zloba. Staré křivdy si mnohdy lidé nesou v sobě celý život a vůbec netuší, jak by se jim ulevilo, kdyby se s nimi vypořádali. Nebo tuší, ale prostě to nedokážou. Jedna dáma nedávno začala chodit do kavárny se svou bývalou spolužačkou, se kterou nemluvila asi padesát let. Je i obě jejich rodiny totiž rozdělovala dávná křivda. </p>“
