Vratislava Hofmanová, redakce
Vratislava Hofmanová
„<p>Pořád koukají do mobilu. Nechce se jim pracovat, chtějí se jen bavit. Co z nich bude? Takto často starší lidé nahlížejí na ty mladé. Ale co o nich skutečně vědí? Není to tak, že mladší generace připadaly těm starším nepoužitelné už od pravěku? Dětem narozeným po roce 1994 se říká generace Z. </p>“
Vratislava Hofmanová, redakce
„<p>Časem se může stát, že takový inzerát nebude ničím výjimečný. Po době, kdy lidé vyššího věku obtížně hledají práci, velmi pravděpodobně nastane doba opačná. O dříve narozené budou mít zaměstnavatelé zájem. Jsou tu první signály. Asociace malých a středních podniků si zadala průzkum, ve kterém se mimo jiné snažila zjistit, nakolik jsou nyní senioři žádaní na trhu práce, jaký na ně mají zaměstnavatelé názor. Tedy, zda skončila doba, kdy člověk nad padesát let byl na trhu práce považován za starého.</p>“
„<p>Šedesát let a více. To je věková kategorie, která si nyní často dává inzeráty na seznámení. Dříve to bylo nevídané. Teď, když člověk v tomto věku žije sám, často slyší: Proč si někoho nehledáš? </p>“
„<p>Muž má být starší, vyšší, má více vydělávat. Žena má být mladší, menší, šikovná v domácnosti. Oba mají být přibližně stejně pohlední, ne jeden výrazně hezčí. Takto si mnozí lidé představují takzvaně ideální pár. Jenže realita je úplně jiná. Mnohem zajímavější.</p>“
„<p>Každý čtvrtý senior v České republice se po ztrátě partnera dostal do situace, kterou je možno označit za chudobu. Mnohdy nemá ani na pohřeb, ale hlavně na pokrytí životních nákladů - nájmu, energií či dokonce základních potravin. Pociťuje to čím dál více lidí a stává se z toho téma průzkumů a diskusí. Například Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vypracoval studii, ze které vyplynulo, že úmrtí jednoho ze starších partnerů má na život toho, který zůstal, čím dál více zdrcující vliv.</p>“
„<p>Až devět léků denně. Mnohdy v kombinaci, kdy se navzájem ruší účinky. Mnohdy zbytečně. To je bilance užívání léků seniory ve věku nad osmdesát let v sociálních zařízeních. Podobně však jsou na tom i lidé, kteří žijí doma. Zkrátka, mnohdy užíváme léky, které vůbec brát nemusíme. "Paní doktorka mi to napsala, tak to beru. Čím více, tím lépe, aspoň mám všechny nemoci pod kontrolou. Ten nový lékař je divný, nenapsal mi vůbec žádné léky, řekl, že mám hubnout a cvičit, nezdvořák jeden."</p>“
„<p>Špatný pitný režim, dehytratace, příliš sladké tekutiny. To jsou výrazy, které starší lidé slyší velmi často. Fakt je, že s přibývajícími léty mizí pocit žízně. Jenže, kdo se v tom má vyznat? Kolik tekutin a jakých je vlastně ideální?</p>“
„<p>Blondýnky mají nosit modrou, hnědovlásky zelenou, černovlásky červenou… Mnohé ženy se nechaly svázat takzvaným barevným poradenstvím. Mnohdy zbytečně.</p>“
