Vratislava Hofmanová, redakce
Vratislava Hofmanová
„<p>Tajemství, překvapení, nečekané splnění přání. Takový je v představách o ideálních Vánocích správný dárek. Realita je jiná. Většina lidí je raději, když se jich dárce předem zeptá, co by chtěli. Nejhorší jsou totiž nevydařené dárky.</p>“
Vratislava Hofmanová, redakce
„<p>Pohodlí. To bývá hlavní kritérium pro výběr oblečení pro mnoho dam vyššího věku. Týká se to jak oděvů, tak hlavně obuvi. A když jde o boty na podzim či zimu, platí to dvojnásob. Klouzání na vysokých podpatcích už má většina žen za sebou z doby, kdy jim bylo dvacet.</p>“
„<p>Čas rozjímaní, bilancování, klidu. Takové má být adventní období. Většina lidí si ho ale naopak spojuje s úkoly, shonem, plánováním, zmatkem, hádkami. Čeho se vyvarovat, aby se to letos neopakovalo?</p>“
„<p>Barvy si zpravidla spojujeme s jarem a létem, ale je to škoda. Světle modrý kabát nebo červená bunda dokážou ponuré zimní dny pořádně prozářit a rozveselit.</p>“
„<p>Jde o vztah, o kterém se nemluví. Dvě ženy, které se seznámily díky tomu, že se vzaly jejich děti. Často jde o naprosté odlišné osobnosti, které by si za jiných okolností neměly co říct. A teď jsou součástí jedné rodiny.</p>“
„<p>Jsem dobrá. Dokázal jsem v životě velké věci. Vypadám dobře. Práce mi dnes šla skvěle od ruky. Vyslovit takové věty je považováno za sebechválu a jak říkávaly maminky – sebechvála smrdí. Současná společnost prosazuje opačný trend – chválit se je žádoucí.</p>“
„<p>Obětovala jsem se pro vás. Vařím, peču a nikdo to neocení. Uvědomuješ si, co všechno jsem pro vás udělala? Takové věty se derou na jazyk, když má člověk pocit, že ho jeho blízcí dostatečně neoceňují.</p>“
„<p>Parta, kroužek, spolek, komunita. Někam patřit, být součástí nějakého společenství je jedna z věcí, které život zpříjemňují i prodlužují. </p>“
