Vratislava Hofmanová, redakce
Vratislava Hofmanová
„<p>Jsem švorc. Nafasoval jsem materiál. Jak ti to šmakovalo? Nemohl bys mi helfnout? Kluk se fláká, měl bys ho trochu víc komandovat. Některé běžně používané výrazy naši předkové převzali z němčiny. Staly se součástí mluvy a nikdo už nepátrá nad jejich původem.</p>“
Vratislava Hofmanová, redakce
„<p>Nemám co na sebe. Tu věty říkají ženy a nadváhou výrazně častěji než ty s konfekční postavou. Výběr vhodného oblečení pro baculky je omezenější a náročnější. Největší chybou však je snahu vypadat dobře vzdát.</p>“
„<p>Radí, kritizují, vnucují své názory. Tak se čím dál častěji chovají děti a mladí lidé k dospělým. A ti si to nechávají líbit. To, že staří poučují mladé, je jev z minulosti, nyní je tomu přesně naopak.</p>“
„<p>Zajímavý a výrazný doplněk může změnit oblečení k nepoznání. A není třeba investovat do nich spoustu peněz. Někdy stačí bižuterie a obyčejný jednoduchý svetřík, přičemž výsledek je lepší, než kombinace luxusních šatů a drahých šperků.</p>“
„<p>Lidé s chodítky pomalu kráčející chodbami různých sociálních zařízení. Záběry na vrásčité třesoucí se ruce. Muži a ženy, kteří si stěžují a říkají, že dříve bylo lépe. Takový je mediální obraz českých seniorů. Kdykoli se píše či točí téma související se stárnutím, výsledek bývá pochmurný.</p>“
„<p>Volba prezidenta, válka na Ukrajině, neshody v parlamentu, to vše obohacuje češtinu novými výrazy. Jedním z nich je slovo kňú. Donedávna ho nikdo nepoužíval, nyní si ho lidé oblíbili.</p>“
„<p>Kdysi bývala brož jednou z nejčastěji používaných ozdob. Ať už se jednalo o vzácné šperky nebo lacinou bižuterii, pro mnoho žen to byl způsob, jak jednoduše ozvláštnit jakékoli oblečení. Pak se na ně zapomnělo.</p>“
„<p>Vzpomínkový optimismus. Tento výraz používají psychologové v souvislosti s jevem, kdy nám v paměti z dětství a mládí ulpívá jen to příjemné, dobré, milé. Nepříjemné věci vytěsňujeme. A čím je člověk starší, tím více se to projevuje.</p>“
