Vratislava Hofmanová, redakce
Vratislava Hofmanová
„<p>Jsou nervózní a nejisté. Omezují pobyt mimo domov. Delší vycházka je pro ně utrpením, pokud nevědí, kde přesně na trase najdou toaletu. Mnohé ženy trápí samovolný únik moči, ale mnohdy se s tím nikomu nesvěřují.</p>“
Vratislava Hofmanová, redakce
„<p>Pracovat naplno a zároveň si najít čas na odpočinek. V penzi žít aktivně, ale nepřepínat své síly. Jíst zdravě, ale zároveň si pochutnat a netrápit se dietami. Být k sobě kritický, ale zároveň si neničit život nerealistickými představami o dokonalosti. Tomu se říká umění vyvažovat. Ovládá ho čím dál méně lidí.</p>“
„<p>To se hodí pro mladší, tahle barva není vhodná, tento střih už vůbec ne. Při vybírání šatů se mnohé ženy řídí svým věkem. Někdy je to ku prospěchu, někdy naopak. Když jde o letní dlouhé šaty volného střihu, na věku nositelky nezáleží.</p>“
„<p>Babi, mně u tebe nechutná. Maruško, v těch kalhotách máš příšerně velký zadek. Pepo, prosím, nechoď k nám se svou manželkou, my už nejsme schopni snášet, jak všechny neustále poučuje.</p>“
„<p>Ideální čas, kdy dostudovat, kdy založit rodinu, kdy mít vybudovánu kariéru, kdy změnit práci, kdy už nenosit krátké sukně, kdy už nehledat novou lásku, kdy jít do penze. V životě se často necháváme svazovat míněním, že se určité věci mají dělat v určitém čase.</p>“
„<p>Žijeme v době posedlosti touhou být dokonalí. Už se projevuje, jaké to má následky. Právě s neustálým srovnáváním se s druhými a snahou být ve všem směrech úspěšní souvisí enormní výskyt úzkostí a depresí mladé generace.</p>“
„<p>Stále více lidí si měří, kolik denně ujde kroků. Z nejpřirozenějšího pohybu se stala věda. A kvůli tomu, kolik kroků je vlastně denně ideální udělat, se lidé dokážou i pohádat. Takže kolik? Deset tisíc? Šest tisíc? Nebo stačí méně?</p>“
„<p>Nemám na nové, kupuju použité. To dříve byla věc, kterou by se málokdo chlubil. Nyní je však nakupování z druhé ruky módou. Věci, které už někdo používal, si pořizují i ti, kteří by si nové klidně mohli dovolit.</p>“
