Oldřich Čepelka
Obec: Liberecko
Povolání: sociolog a student a východce
Věk: 77
„<p>Co si my senioři, uživatelé internetu, myslíme o prostituci, interrupci a eutanázii? Povolili bychom je, nebo zakázali? Nakolik jsme spokojeni se svým současným životem? A čteme rádi aforismy? Na základě anonymního sociologického průzkumu o tom píše dr. Oldřich Čepelka.</p>“
Oldřich Čepelka
„<p>A je to tady. Několik let jsem shromažďoval a velmi pečlivě vybíral nejrůznější citáty, bonmoty, aforismy a moudrosti o životě a taky o stáří a dokonce i o smrti. Vážné i veselé. Teď jsem vybral 555 nejlepších. Polovina má cizí autory a polovina je moje. Dávám knížku do tisku. Chcete ji?</p>“
„<p>Existují ženská práva a ženská pravidla soužití. Ale mužská taky. Zde jsou ta nejdůležitější. Jsou určena ženám. Sice vznikly pro střední generaci, ale platí absolutně. (Původní autory neznám, já ta pravidla pouze vyhledal, upravil a rozšířil o pár nových.) </p>“
„<p>Snad každý má nejkrásnější vzpomínky na svoji maminku. O nich se ale těžko vypráví, ty se musely prožít. Proto raději uvedu dva příběhy, které se mi poskládaly od několika lidí v průběhu let. </p>“
„<p>Vždycky mi dělala potíže čeština, jenže kupodivu ne pravopisem, nýbrž ve všelijakých záludných situacích, na které jsem měl opravdu smůlu. Místo baterie jsem jednou do mailu napsal bakterie a slečna v opravně opravdu nechápala, jaká bakterie mi nejde dobít. Kolikrát jsem napsal „jméno a příjemní“. </p>“
„<p>Už těžko si vzpomínám, že jsem byl někdy v deseti nebo jedenácti letech nachlazený a chtěl jsem jít ven (to jsem chtěl vždycky). Ale naši byli proti:</p>“
„<p>Sofie se loni přestěhovala z Ukrajiny do Česka. Štíhlá, mladá, hezká. Matka. Přivezla si malého synka, jeden kufr a jednu tašku. Úkol pro českého seniora: Pomoci jim začít žít normální život.</p>“
