Tomáš Polák
„<p>Dostal jsem chuť na krupicovou kaši. Co chuť, přímo mě popadla vášnivá touha po té čvachtavé bělostné rozkoši, posypané cukříčkem a skořicí, pokapané máslíčkem, jak to dělávala moje maminka. Musím ji mít, dám si dva talíře, bude to dojemné setkání nejmíň po šedesáti letech.</p>“
Tomáš Polák
„<p>Zázrak je věc nečekaná, překvapivá, šokující, dech vyrážející. Když nastane, člověk většinou jen strne v němém úžasu a nestačí koulet očima. Vím, o čem mluvím, nedávno jsem byl jednoho zázraku osobním svědkem. Řekl bych dokonce, že se jednalo o zázrak zázraků, tedy věc nečekaně nečekanou.</p>“
„<p>„Minulý týden jsme byli s Luboškem zazimovat chatu, letos už tam nepojedeme. Vypustit vodu, obalit vodoměr, vypnout všechno elektrický, nasadit okenice a takovýhle věci. Ono se to nezdá, ale zabralo nám to celej víkend,“ vypráví Mirka. „Teď už mi zbývá jen zazimovat Luboše.“</p>“
„<p>Vlaďan je obětavý kamarád, vzorný otec rodiny a fortelný truhlář. Ale taky těžký kverulant. To znamená, že furt proti něčemu držkuje. Vždycky si vybere jednu věc a tu zkritizuje, že na ni nezůstane suchá nit. O takové věci pak ani nemá cenu s ním diskutovat, on od svých tvrzení zásadně neustupuje.</p>“
„<p>Unesli mě mimozemšťani. Jdu si takhle z hospůdky, najednou prudké světlo, kolem mě pět zelených obludek, hodily na mě síť a šup se mnou do létajícího talíře. Že prej se nemusím bát, že si se mnou jen chtějí promluvit. No dobrá, jsem člověk komunikativní, proti pokecání nic nemám.</p>“
„<p>Když jsem do kupé přistoupil, diskuse už byla v plném proudu. Dva od pohledu solidní pánové a elegantní dáma do ní byli natolik pohrouženi, že nezareagovali ani na můj pozdrav, ani na zdvořilý dotaz ohledně volného místa. Usedl jsem do koutku, připraven předstírat, že je vůbec neposlouchám.</p>“
„<p>Dostal jsem dar – universální holicí, zastřihovací a odchlupovací přístroj nejmodernější konstrukce, vyrobený světově renomovanou firmou. S posvátným očekáváním otvírám elegantní krabici a moje pocity lze srovnat s tím, co jsem naposled zažil ve čtyřech letech, když mi Ježíšek nadělil tříkolku.</p>“
„<p>Tak nám vzniklo nové slovesné odvětví neboli literární žánr. Jsou to tričkové nápisy. Jde o umění poměrně mladé, nicméně ve veřejnosti už značně rozšířené. Jeho popularitu jsem si naplno uvědomil během letošního horkého léta, kdy ulice byly přímo napěchovány občany v popsaných trikách.</p>“
