Úplně největší frajeři jsou ale podle mě v tomto směru mravenci. Ti mají mezi sebou tak absolutní personální pořádek, že se nám lidem až tají dech. Takovej mravenec se vylíhne a hned v ten moment je jasné, v jaké branži bude celý život tvrdě a bez remcání makat. Žádné diskutování o tom, čím by ten náš mladej mohl být, co by ho bavilo, na co má ten kluk šikovná nadání. Žádné poradny pro volbu povolání, personální agentury, výběrová řízení, zkušební doby, zákoník práce a podobně. Prostě platí rozkaz panímámy Přírody: „Ty budeš snášet vajíčka, ty o ně budeš pečovat, ty budeš budovat a udržovat společnej bejvák, ty budeš shánět baštu, ty budeš vyhánět nájezdníky a zloděje!“ A šmytec, nějaké takové fikce, jako že by existoval Ferda mravenec práce všeho druhu, ty se mohly zrodit jen v hlavě lidí. Myslím, že kdybychom mravencům o Ferdovi vyprávěli, nechápavě by vykulili očička. Maximálně by se zeptali, kde najdou brouka Pytlíka, aby ho mohli ulovit, naporcovat, odnosit do mraveniště do skladu poživatin a následně sežrat.

Proč o tom hovořím? Protože i mezi člověčenstvem přece jen existuje jedno takhle krásně organizované společenství. Věřte, nevěřte, je to naše parta, co se schází v hospůdce Na střelnici. Nekecám, fakt nám to funguje jako v mraveništi. Každý tu má své poslání, plní je pilně a zodpovědně a všichni ostatní to bez keců respektujeme. Když například Luboš vyhlásí, že je optimální čas zajet si na Lipno na štiky, kdo může, sbalí fidlátka a jde se na to. On je totiž náš rybářskolovecký mravenec specialista. Své postavení si vydobyl roky prokazatelných úspěchů na březích jezer, řek a rybníků. Anebo náš úsporně nakupovací mravenec Láďa. Ten má zase naprosto skvělý přehled o všech zlevněních a slevových akcích ve veškerých kšeftech na Vinohradech a blízkém okolí. Velmi užitečný specialista.

Samozřejmě máme i mravence zdravotního experta. Je jím hypochondr Zbyněk. On vždy přesně a jasně identifikuje fyzické problémy nás ostatních mravenců. Odborně diagnostikuje každou bolístku, každé píchnutí, každé svědění. Má neuvěřitelné znalosti získané stovkami hodin strávených v ordinacích a v čekárnách. Ale pokračuji: Karel kopal v mládí krajský přebor, má doma na satelitu naladěné všechny sportovní kanály a každoročně si kupuje permanentku na Slávii. Proto je naším fotbalově expertním mravencem. Miloš skvěle vaří, takže vykonává funkci mravence žracího poradce, Oťas je čtyřikrát ženatej zkušenej mazák, což mu přirozeně přisoudilo pozici mravence-poradce pro otázky partnerských vztahů. Dále máme mravence specialisty na auťáky, na politiku, na počasí, na zkaženou mládež…, prostě na všechno.

Do hřejivé náruče mraveniště Na střelnici jdu vždy rád. Mám tu pocit, že mě nemůže svět a život ničím zaskočit. Vždyť co starej mravenec potřebuje? Poklábosit o fotbalu, o těch tajtrdlících v poslanecké sněmovně, o autech, svěřit se se svými neduhy, občas si něco dobrýho uklohnit z levně nakoupených surovin, lehce zkritizovat ženské, zanadávat na počasí a případně na mlaďochy, sem tam si vyrazit na ryby a takovýhle věci. A když je při tom obklopen spolumravenci renomovanými odborníky v pevně strukturované organizaci, je to slast. Panímáma Příroda to pro svá živočišná společenství báječně zařídila. Až na jednu věc.

Ano, v jedné jediné záležitosti panímáma pochybila, čímž ovšem zabodla dost zákeřné vidle právě do našeho jinak rajského dědkomraveniště Na střelnici. Ta nerozumná Příroda dala totiž nám lidem, na rozdíl od ostatního tvorstva, mariáš. To teda fakt nedomyslela, věnovat chlapům činnost, ve které jedinou autoritou, kterou každý z nich uznává, je výhradně on sám. No a my Na střelnici mariáš mastíme. Takže poklidná atmosféra vzájemně se ctícího živočišného společenství se vždycky velice rychle promění v urputné bitevní pole, nad kterým jak vražedné střely sviští výroky: „Co to hraješ, ty blbečku!“ „To nemáš mozek?“ „Který zaostalý hovado vyneslo tu žaludskou devítku?“ „Panebože, jak vůbec mohli dát takovýmu vymaštěnýmu hňupovi občanku?“ a mnohé další. Už nejsme mravenci, ale rozzuření sólo nosorožci, bojující o poslední napajedlo ve vyprahlé poušti. Ach jó, ještěže mariáš nehrajou sloni, včeličky, surikatí rodiny, vlčí smečky či kosatky, to bych neměl v televizi na co koukat.