V roce 1951 se na jednom popíjecím mejdanu myslivců v Irsku chlapi pohádali, jestli je koroptev rychlejší než kulík zlatý. Byl mezi nimi i jistý sir Hugh Beaver, ředitel slavného pivovaru Guinness, a tomu se v hlavě zrodila bohulibá myšlenka…
Napadlo ho totiž vytvořit spolehlivý zpravodajský zdroj o všemožných rekordech v lidské činnosti a v přírodě. Aby se opilci v hospodách už nemuseli hádat o koroptvích a kulících, aby každý informací chtivý jedinec se mohl ukájet například faktem, že Helmut K. z Mnichova sežral na posezení dvěstě dvanáct švestkových knedlíků, že Mosambičan Kungulungu uskákal na jedné noze kilometr za tři minuty šest sekund, nebo že v zažívacím traktu třináctileté Karoliny Svenson za švédského Östersundu byla nalezena rekordní tasemnice dlouhá sedmnáct metrů devět centimetrů. Prostě aby získal paletu užitečných znalostí. A tak je od roku 1955 každoročně vydávána aktualizovaná Guinessova kniha rekordů, která si získala celosvětovou oblibu.
My dědkové z Vinohrad, Žižkova a Vršovic, co spolu chodíme na pivko, jezdíme na ryby a děláme mnoho dalších pozitivních činností, nejsme žádná ořezávátka. Jsme osobnosti, které rozhodně nepotřebují vědět, kdo je na světě nejlepší v dělání dřepů, kdo nejdál doplivne, který vačnatec má ve vaku největší teploučko, nebo kde postavili nejbaňatější vodárnu. Nezajímá nás Pakistánec, který si osmdesát let nestříhal nehet na palci levé nohy, ani Sarah Johnsonová z Kansas City, co za svůj život upletla šedesát tisíc párů fuseklí. My jsme totiž – jeden jako druhej – dostateční frajeři na to, abychom sami vytvářeli rekordy a výkony, nad nimiž svět užasne a sedne na zadek. Vemte si například hned tu bábu Johnsonovou. K čemu jsou jí ty hromady ponožek, když třeba náš kamarád Jarda se může pyšnit rekordem, že v jediném páru dokázal bez vyprání chodit dvacet devět dnů. A z toho ještě celej jeden víkend ho měl na sobě v rybářských holínkách.
Unikátních a pozoruhodných činů prostě může naše pospolitost velebných kmetů vykázat nespočet. Proto jsme se rozhodli, že právě teď, sedmdesát let po prvním vydání „Guinnessovky“, založíme knihu vlastní. Pojmenována je také po pivu, dohodli jsme se na Velkopopovickém Kozlovi, kteroužto značku máme docela v oblibě. Takže naše publikace nese roztomilý název „Kozlíkova kniha rekordů“ a její stránky dychtivě touží po zápisech.
Pár záznamů už máme. Třeba Ota uvedl pozoruhodný fakt, že od svých sedmnáci let, kdy začal kouřit, již tisícosmsetpadesátkrát slavnostně rituálně zatípl cigáro s tím, že to je jeho poslední. Tento údaj bude samozřejmě v každém dalším vydání „Kozlíkovky“ významně narůstat, neboť on s uvedeným zlozvykem končí permanentně při jakékoli příležitosti. Luboš zase do knihy vepsal svůj jednohrncový rekord. Od rozvodu v roce 1993 totiž k veškerému svému domácímu kuchtění používá výhradně jediný kastrůlek střední velikosti. Nikdy nic jiného. Má ten předmět velice rád, cituplně o něm vypráví: „Já si ho šetřím, zbytečně ho nemeju, abych si ho neodřel. Uplatňuju zásadu Třikrát vař, jednou mej!“ V knize už je také několik takzvaných rekordů vztahových. Například Miloš se ještě nikdy nesetkal se svou tchýní, aniž by to neskončilo hádkou. Martin zase pyšně deklaruje, že už devět let slibuje manželce prázdninový rodinný výlet na Karlštejn. „Příští rok bude desáté výročí, v srpnu na rybách na Lipně to perfektně oslavíme, kluci,“ říká radostně.
Registrujeme i rekordy z dětství a raného mládí – třeba ten, že Venca v osmi letech chodil do místní samoobsluhy u nich ve vsi krást šumáky a chytili ho až při třicáté šesté loupežné výpravě. „A mohl jsem být ještě úspěšnější, kdyby mě neprásknul spolužák Kadlec, protože jsem mu nepůjčil svůj tahák na písemku z matiky,“ vzpomíná.
Máme pochopitelně zachyceny i zářivé hrdinské výkony. Jak Milda po strhující bitvě vytáhl metrového sumce, jak Viktor po neméně úporném zápolení vyhrál čtyřikrát flekovanou mariášovou stovku se sedmou v červených, jak padesátikilový Láďa řekl metrákovému Mirkovi přímo do očí, že je vůl korunovanej. A ještě hodně dalších. Kam se na nás hrabou všichni ti žrouti knedlíků, štrikovačky fuseklí či nestřihači nehtů od Guinnesse. Proti Kozlíkovce je to vyloženě slabej čajíček!
Pošlete odkaz na tento článek
Ženské rády s trpně blazeovaným úsměvem konstatují, že chlapi…
Kamarád Oskar se vytasil s dalším ze svých sdružovacích nápadů.…
Vědecké teorii relativity nerozumím, nicméně o tom, že spousta…
„Můj starej je pro běžnej život nepoužitelnej,“ hořekuje Lída.…
Vím stoprocentně, že na rozdíl od Jiříka z pohádky…
„Koukejte, co jsem sehnal,“ vykřikuje Standa a s pohledem…
Tak jsme se zase po čase pohádali. Štěkali jsme na sebe jako…
Jsem člověk lenošivý. Hodiny proležím na gauči, civím na televizní…
Štefan je klasický starý mládenec. Nikdy nebyl ženat ani zasnouben…
Zjistili jsme, že kamarád Štěpán má vskutku prazvláštní hobby.…
„Prej jsem vypasenej jako jateční vepř. Vypadám prej jako bojler a…
Z dětství si pamatuju na paní Horáčkovou. Patřila ke koloritu…
Instalatér mi namontoval novou vodovodní baterii u vany.…
„Dědo, jaký to je bejt starej vypelichanej?“ To mě teda podržte,…
Nechci to zakřiknout, ale teď už bych se konečně měl stát…
Luboš a Vladěna mají zlatou svatbu. Potkali se už na fakultě,…
Slyšel jsem recept, že když člověka bolí hlava, měl by se chvíli…
Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou…
„Týývole, je to borec, měl by mít na Václaváku sochu místo toho…
Luboš přišel na mariáš o dvacet minut pozdě a omlouval svůj…
Marcus Tullius Cicero byl slavný starořímský, politik a filosof.…
Tak nevím, jsem pesimista nebo optimista? Do jaké kategorie patřím…
„Krásná dívko, nechtěla byste vidět mou sbírku molů, co jsem…
Měl jsem příšernej sen. Byl jsem instalatérem, čistil jsem na…
To mám nejradši, ty poučky, že jsem už starej na to, abych dělal…
Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle…
Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká…
Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela…
Navlékat co nejvíc příjemných zážitků, úsměvných událostí a chvil…
„Pánové, viděl jsem v televizi film Kmotr a rozhodl jsem se,…
Mít v partě takzvaného chronického analytika, to je někdy…
Mirda nám přinesl na okoštování nakládané houbičky z …
Jak to ta ženská dělá? Je neuvěřitelné, že ona skoro všechno…
Mám tři prasynovce neboli syny syna mého bráchy. Planu k těm…
Tonda je vztekloun. Nebo, chcete-li, cholerik. Má …
Hned po pubertě jsem sám sobě slíbil, že až zdědkovatím, nebudu…
Doktor mi předepsal prášky. Prý ve mně blázní nějaká chemie nebo…
Vánoce jsou esencí rodinného soužití. Domácnosti jsou provoněny…
Netrpím cestovatelskou vášní, ale kdybych měl stroj času, tak bych…
Občas se naše drsné chlapské pokecy nad dvoudeckou Frankovky změní…
Sedím na zastávce a čekám na spoj č. 136. Dvě postarší dámy…
Miluju televizní dokumenty o zvířátkách. Fascinují mě témata, jak…
Břetislav alias starej Chřestýš má kulaté narozeniny. Je to člověk…
V předpubertálním věku jsem obdivoval pana Kubištu. On totiž v…
No dobrá, já to teda přiznávám, už nemám chuť bránit se těm věčným…
„Co do mě strkáte, nejste náhodou pošuk?“ „Abyste se nepo…, nejste…
„Čas oponou trhnul - a změněn svět! Kam, kam padlo lidstvo staré?“…
Ten náhodou vyslechnutý rozhovor mě hodně potěšil. Asi…
Vzpomínám, jak v páté třídě základky k nám přibyl…
Krištof, kterému odjakživa nikdo neřekne jinak než Štófi, je už…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %