Hana Švejnohová
„<p><strong>Valentýnská mediální masáž zůstává u nás doma tradičně bez odezvy. Není to dáno jen věkem mého muže a jeho racionálním přístupem k životu, ale i určitým vzdorem vůči všem importovaným svátkům.</strong></p>“
Hana Švejnohová
„<p><strong>Jsou velkolepé a snobské, ale existují i skromné, venkovské a lidové. A i když netančíte, určitě znáte třeba ten nejpopulárnější, hasičský, který se každému z nás okamžitě propojí s kultovním filmem Miloše Formana Hoří, má panenko</strong>…</p>“
„<p><strong>Už jako dítě školou povinné jsem je milovala. Snad ani letní prázdniny, které trvaly celé dva měsíce, nepředčily zvláštní kouzlo těch pěti dnů mezi vánočními svátky…</strong></p>“
„<p><strong>Je slavnostně prostřeno, na plotně voní purpura a všichni čekají, kdy už konečně vklouzne to tajemné kouzlo Vánoc…</strong></p>“
„<p><strong>Láska dává sílu, bere dech. Má tisíce podob a léty se mění. Jen žaludkem prochází pořád stejně…</strong></p>“
„<p><strong>Tak tu máme advent. A díky reklamní masáži už se Vánoce opravdu nedají ignorovat. Pletou se nám do každodenního života s neskrývanou vehemencí. Jsou zkrátka na každém kroku, všudypřítomné, vytoužené i proklínané…</strong></p>“
„<p><strong>Přestože se v posledních letech štědrovečerní menu v Čechách pomalu mění díky nové generaci, která ráda experimentuje, pro většinu rodin je předem jasně dané. Jen se v různých oblastech mírně liší podle rodinných tradic</strong>…</p>“
„<p><strong>S prvními vločkami sněhu – a ty právě lehce pocukrovaly zahradu – se na naši hlavu snášejí obvyklé otázky. Jaké asi budou ty letošní Vánoce? Bílé nebo na blátě? Stačím vygruntovat? Stihnu dárky? A kolik druhů cukroví letos upeču?</strong></p>“
